V řadě za sebou - duhová verze II

Deka je hotová už docela dlouho. Koukám na horní fotku a vidím, že je celá trochu křivá. Asi to bude tím, že je šitá na několika různých strojích a to je pak těžké dodržovat stále stejné přídavky na švy, když každý stroj má trochu jinak širokou patku. Je to trochu škoda, ale těm duhovým přechodům to na kráse neubírá a na funkci to taky nebude mít vliv.

Duhová posloupnost barev mne fascinuje. Nahrazení oranžové růžovou ji v mých očích dělá ještě přitažlivější.

Deka měla být celá ušitá z odstřižků. Nakonec to tak nedopadlo, musela jsem sáhnout do zásob a nějaké látky přikoupit, ale snažila jsem se zapojit, co nejvíce odstřižků. Třeba vnitřek této hvězdy je tvořen třemi odstíny sytě růžové.

Osvědčilo se mi ruční prošívání na chalupě. Stačí si doma (nejlépe hodinu před odjezdem :-D ) připravit "sendvič", sbalit perlovku vhodného odstínu a pár jehel. Tentokrát jsem na chalupu brala i dětský šicí stroj, abych mohla přišít lem a deku ručně olemovat cestou domů. Prošívala jsem ručně bledě modrou perlovkou v rovnoběžných pruzích vzdálených asi 5 cm od sebe. Takové prošívání šlo pěkně rychle od ruky. 

Na zadní stranu jsem použila krásný bavlněný krep koupený z druhé ruky. 

Po došití deky jsem na zadním díle objevila malou dírku. Vůbec nevím, kde se tam vzala. Chvíli jsem tento objev rozdýchávala, ale nakonec jsem dírku skryla jednoduchou kruhovou aplikací. 

Připravena na použití. Pod miminko na hraní nebo jako dekorace na zeď. 

V řadě za sebou - duhová verze I

Začala jsem šít jednu a nakonec budu mít dvě vesele barevné deky ušité převážně z odstřižků. Ráda bych šila jen z odstřižků, ale někdy jich prostě není dost na to, aby vznikla celá deka podle původních představ. U této deky mi chyběly "low-value" látky za pozadí bloků. Pomohl mi zase Flex-tex (tento odkaz není sponzorovaný, prostě tam mají zajímavý výběr látek za dobré ceny), kde jsem ulovila dvě barevné varianty téhož vzoru (spodní látky ve dvou spodních hromádkách na spodním obrázku).

Vzor na deku jsem si poskládala sama už u této deky. Chtěla jsem zkusit, jak bude deka vypadat v tak odlišné barevnosti.

Bloky ušité podle návodu od Blueelephantstitches a uprostřed větrníky, které vznikají jako odpad z velkých hvězd.

V půlce ledna se mi porouchal šicí stroj a musel do servisu na celý měsíc. Pokračovala jsem v šití na dětském Luczniku a obratem jsem si koupila i tenhle Janome Sewmini z druhé ruky. Chtěla bych na oba stroje napsat recenzi, zajímala by Vás?

Sešitý top quilt z rubu.

Bavlněný krep z druhé ruky na zadní stranu a krásná žlutá látka na lem (té si si budu muset ve Flex-tex koupit víc, je to jednak krásná žlutá, druhak má jen velmi decentní vzor, takže působí téměř jako jednobarevná látka a přitom jednobarevná není). 

Pokračování příště.

Jedna ušanka za druhou aneb dokud nedojdou klubíčka

Před Vánoci jsem měla na objednávku uháčkovat jednu duhovou ušanku. Uháčkovala jsem rovnou tři - každou trochu jinou. Potom přišla Jó s tím, že nutně potřebuje jednu růžovofialovou pruhovanou. Nakonec jsem se rozhodla, že si všechna vhodná klubíčka vezmu sebou chalupu a pokusím se uháčkovat a podšít jednu ušanku denně. Kupodivu se mi to povedlo, ale bohužel stále mi nějaká klubíčka zbývají. 

Ušanky háčkuji z dvou přízí zároveň - Merina a Geishy od Vlnapu. Geisha dává ušankám krásnou mohérovou auru. Návod na uháčkování najdete zde a návod na podšití zase tady.

Začala jsem klasickými duhovkami.

 

Pak jsem přešla duhovkám, kde jsem si hrála s melírovaným přechod mezi jednotlivými barvami. 

Detail melírovaného přechodu. To je taková zábava, tohle střídání barev.

Jedna příšerkovská podle té, co jsem háčkovala pro Jů.

Detail podšití. 

První kupička. Postupně se všechny objeví na Fleru.

Aukce pro Austrálii

Austrálie je země, která se mi zapsala hluboko do srdce. Můj muž odjel do australského Newcastlu na rok studovat na tamější univerzitu. Já jsem za ním po krušných sedmi měsících v Praze přiletěla, abych mu dělala "house wife" a abychom spolu procestovali velký kus téhle nádherné země. Pár fotek z cest najdete zde.

Austrálii poslední měsíce trápí ničivé požáry. Poslední informace jsou takové, že hořelo na území srovnatelném s velikostí Slovenska, zemřelo téměř třicet lidí a zachynula téměř miliarda zvířat.

Rozhodla jsem se proto vydražit tuhle nádhernou miminkovskou deku. 

Je notně inspirovaná dekou od Rachel z Stitched in Color. Velikost deky je cca. 100 x 100 cm, což je tak akorát velikost pro jedno miminko, aby mohlo trénovat koníčky, obraty na bříško a první pokusy o lezení. Zároveň je tahle deka vhodná k zavěšení na zeď, kde poslouží jako veselá dekorace.  

Vyvolávací cena deky je 1000 Kč. 

Přihazovat můžete u tohoto instragramového příspěvku. 

Stačí napsat, kolik jste ochotni za deku zaplatit. Kdo navrhne vyšší částku, získává deku, kterou mu zašlu poté, co zaplatí příspěvek na účet pražské ZOO (číslo účtu: 43-6804660247/0100, variabilní symbol: 12020, poznámka pro příjemce: Austrálie), kde se sbírají peníze na pomoc zvířatům v Austrálii. Přispět můžete i bez účasti na aukci :-)

Konec aukce je za dva týdny: v neděli 26.1. o půlnoci.

Více informací o dece a procesu jejího vzniku najdete zde a zde.

Prosím všechny, kteří mají blog, facebook nebo instagram o sdílení a dávám jim pro tento účel svolení s použitím fotek z tohoto článku. 

Duha do růžova

Motat duhy není pro mne taková relaxace jako pletení či háčkování, ale baví mne, jak jejich krása postupně vykukuje a také to, že na ně mohu spotřebovat zbytky nejrůznějších klubíček. Narozdíl od pletení a háčkování u nich nevadí, že příze mají rozdílnou tloušťku, naopak to přidává na zajímavosti.

Tahle jedna je dárek do břevnovského obchodu s látkami a doplňky pro miminka Na nitce.

Duhově

Zvláštní týden. Hodně v práci. Dvě velmi milé návštěvy. Důsledkem je, že se nemohu přinutit začít něco šít. Radši jsem poklidila, nafotila duhy a půjdu plavat. Šití počká na večer.

Ta posloupnost barev v duze mne asi nikdy nepřestane bavit. Vypotřebovaná klubíka budu muset nakoupit zpět. 

Duhy z provázů obmotaných bavlnkami nebo přízemi jsou teď hitem pinterestu a instagramu. Podrobný návod najdete třeba zde. Velký výběr lan na výrobu mají v Praze v řemeslnických potřebách v Dlouhé aneb někdo chodí nakupovat do Pařížské, někdo do Dlouhé (pro nepražáky, vtip je v tom, že obě ústí na Staroměstské náměstí). V Dlouhé je kavárna pro všechny milovníky retra, kde se sedí na starém nábytku pod retro lustry na prodej. Škoda, že už všechny máme. Vybrala bych si.

Třásně, třásně, třásně.



Duha v pokojíčku. Ladí s akvarelem od Moie. Byl to záměr, ale když si toho všimla naše Jů, udělalo mi to velkou radost.

Duha ze zbytků II

Duhová deka je hotová. Přiznávám, že jsem v rámci svých schopností a v rámci možností svých látkových zbytků okopírovala tuhle překrásnou deku. Ta moje je v miminkovské velikosti (1 x 1 m), protože víc vhodných zbytků jsem neměla. Mám z ní velikou radost.

Jen ta moje přesnost, na té ještě musím zapracovat. Tohle je to nejpřesnější z křížení.

Na výplň i na zadní stranu jsme použila zbytky z piknikové deky tj. drobné vichy kárečko a teňoučký Termolín 80.

Na lemování jsme také použila zbytek. Hodně jsem váhala, na lemu vypadá nejlépe šikmo položený proužek a pak proužek napříč. Podélný proužek se vlastně vůbec nepoužívá, ale protože žlutá je s bílou málo kontrastní, tak to snad tak nevadí.

Stále váhám, co s dekou udělám. Doma zůstat nemůže, chtěla bych ji poslat do světa, do nějaké rodiny, kde bude milována a bude používána do roztrhání.

Duha ze zbytků

Ptáte se mně, jak to všechno stíhám. Nestíhám.. Když mě chytne zápal, odkládám všechno, co se dá a šiju každou volnou i méně volnou chvilku. Jako první odkládám vaření. Zato procházky s dětmi nebo úklid rozházených věcí odložit nedovedu. Poslední čtyři dny v tom zase jedu.

Do téhle duhové deky ze zbytků jsem se zamilovala na blogu Stitched in color na první pohled. Idea deky v barvách duhy se mi líbila už delší dobu, ale většinou mne odrazovala přítomnost oranžové barvy a pak jejich prvoplánovitá duhovost. U téhle deky oranžová téměř chybí se a barvy zajímavě prolínají. Hloubku jí také dodává to, že je ušitá ze zbytků. Už od šití piknikové deky jsem měla odložené zbytky ve tvaru proužků. Takže teď stačilo je vyhledat, roztřídit na hromádky podle barev a pustit se do zkušebního vzorku, abych zjistila, jestli se mi vzor bude líbit i v reálu, nejen na obrazovce počítače nebo na hezké fotce na instagramu.

Vznikla i jedna pokusná chňapka ve černobílém provedení.

 A pak mě to chytlo a ušila jsem během dvou dní prvních pár bloků. Dnes jsem došila zbytek bloků, ze kterých vznikne další miminkovská deka metr krát metr. 

Jestli něco opravdu ráda šiju, tak jsou to patchworkové miminkovské deky.

Pikniková deka ze zbytků V

Konečně jsem se dostala k prošívání. Čekala jsem až budu mít dopoledne sama pro sebe, protože zatímco prošívat se dá po chvilkách na takovouto akci je potřeba vyklidit půl obýváku a těžko s přerušuje. Jen samotné sestavení sendviče (látka na zadní stranu, vatelín, top quilt) mi zabralo přes dvě hodiny. 

Původně jsem chtěla zadní stranu sešít z větších zbytků látek, ale pořád se mi to nezdálo, protože přední strana je hodně strakatá a nejednotná zadní strana by nevypadala nejlépe. Pak jsem narazila na tuhle drobnou kostku v jednom charitativních obchůdku. Látka byla úplně nová, kvalitní a poctivá a podle prvotního odhadu jí byly 3 metry v šíři 140. Neváhala jsem ani chvíli a zaplatila 210 Kč. Doma jsem neměla čas si ji změřit a musela běžet s dětmi na kroužek, takže jsem strávila dvě hodiny přepočítáváním, jestli mi dané množství vystačí na zadní stranu nějaké velké deky. Nakonec jsem si spočítala celkovou plochu látky v metrech čtverečních (3.0*1.4) a porovnala ji s velikostí deky (2.2*2.2). S velkým zklamáním jsem dospěla k tomu, že koupené množství mi prostě nevystačí. Po návratu domů, jsem chtěla látku hned strčit do pračky a přitom jsem si všimla, že jí nejsou tři metry, ale jednou tolik. V tu chvíli chvíli mi bylo jasné, že o zadní straně piknikové deky je rozhodnuto.

Na lem jsem vybrala pravý modrotisk ulovený na sbazaru před nějakou dobou.

Tři čtvrtiny deky jsou prošité a dnes večer se pustím do zbylé čtvrtiny. 

Mám radost z toho, jak to kostičce s barevným šílenstvím ladí. 

Pikniková sezóna už začala, tak vzhůru ke stroji!