Něco jako "log cabin" IV

Tramtadadá! Hotovo. Nevím, kterou fotku z těchto čtyř vybrat, tak dávám všechny. Barevnost deky vychází z látky To je moje 2017 od Jany Nachlingerové a Rosy Mitnik, jejíž kousíčky jsou uprostřed bloků.

Na lem jsem poprvé použila tu nejšmrncovnější klasiku - užší červenobílý proužek, který je navíc šikmo střižený. Koupila jsem si metr látky čistě pro tento účel, během 15 minut jsem ho rozřezala na 5 cm široké proužky (použila jsem tento návod). Sešívání trvalo trochu déle, ale díky tomu ho mám připraveno cca. dvacet metrů, které na ty tři rozešité deky vystačí a ještě zbyde.

Na zadní stranu jsem použila těžké retro - velký bílý puntík na tmavohnědém pozadí.

V celé kráse uprostřed naší džungle. 

Poslední dobou mám pocit, že se mi daří se každé deky naučit něco nového nebo něco zdokonalit či posunout dál - nový vzor, nová barevnost, nová technika stříhání lemu. I když se mi pořád líbí jednoduché deky sešité jen ze čtverců, nebavilo by mne šít je pořád dokola. Na druhou stranu mi nevadí šít pořád dokola nosítka, tam si tu jednotvárnost užívám a připadá mi uklidňující. 

Něco jako "log cabin" III

V těch volných chvílích mezi vařením čajíčků, podáváním medicínek, čtením pohádek od Macourka a hraním Citadely pomalu prošívám deku započatou loni na jaře. Tu kvůli, které jsem šla na kurz volného quiltování. Původně jsem myslela, že na ní vyzkouším nějaký nový vzor, ale nakonec jsem zůstala věrná meandrům, jen se mi je konečně podařilo zvětšit a nejsou tak drobné jako při prvních pokusech. V tomhle větším provedení mi připomínají mi obrazy od Henri Matisse.

S meandry jsem se dostala do fáze, kdy u nich vysloveně relaxuji, poslouchám audioknihy Agathy Christie a vypínám levou mozkouvou hemisféru.

Sladké mámení

Top quilt ze zbytků a tentokrát i ze zásob jsem ušila někdy v listopadu, rovnou jsem sešpendlila sendvič a od té doby čekal až nastane jeho chvíle. Ta přišla v pátek, kdy jsem po celém týdnu měla konečně chvilku na šití a přitom jsem už fakt neměla síly u toho ani trochu přemýšlet. Potřebovala jsem vypnout, pustit si z youtube audioknihu a bezmyšlenkovitě kroužit nití po dece. Podobně unavená jsem byla v sobotu po testování únikové hry. Zase ke stroji, dokroužit zbylé čtverce, přišít lem a zbytek už u televize pěkně v ruce.

Pořád se mi moc líbí tenhle blok - kosočtverec ve čtverci. Jednoduchý a rychlý na ušití, přitom šmrncovní a jeho vyznění už je takové typicky patchworkové. Ještě lépe vypadá, když je vnitřní kosočtverec rozdělen na čtyři čverce, jako u mojí oblíbené Blueelefantstitches.

Úžasnou látku se zvířátky mám ještě z Japonska.

Použila jsem téměř samé zbytky z jiných projektů, jen tři látky jsem měla ve větším množství (růžovou, zelenou, tyrkysově modrou), což dodalo dece jednotnější vzhled. Ještě víc barvy a vzory tak zvláště prolnulo prošití meandry. Ten free motion quilting má prostě něco do sebe. Když jsem šla loni v červnu na kurz, netušila jsem, že se ho budu tak využívat. Na deku kvůli, které jsem na kurz šla, ještě nedošlo, ale až koupím nit teple béžové barvy, tak se do toho pustím. Sendvič jsem sešpendlila dneska.

Deka bude na prodej na Fleru.

Deka s hvězdami - hotová

Dala mi zabrat tahle deka. Jednak počáteční hledání správné kompozice, pak prošívání volním quiltováním, které ještě nemám zautomatizované, a nakonec lem, který jsem měnila, když už byl zpola ručně přišitý.

Vidíte ty hvězdy? Tmavé (ty jsou vidět už na druhý pohled) a světlé (až na třetí).  Překvapilo mne, když paní, která si koupila moji první "value" deku, řekla, že je taková tradiční. Mě připadala dost jiná než tradiční deky seskládané z bloků, ale ono to bylo tou barevností (béžová, hnědá, zelená, vínová). Pro mne jsou tyhle barvy vystopením z komfortní zóny (jak se teď říká).

Díky prošití volným quiltováním je deka taková pevnější. Působí jinak než při prošití podél švových linií.  

Časem se objeví na Fleru, ale jestli se Vám líbí piště si. Hodí se jako hrací deka pro miminko nebo jako dekorace na zeď. 

Je to zvlášní, ale ačkoliv toto vůbec nejsou moje barvy, podobných zbytků mám ještě na dvě mimi deky. Nepřejte si vědět, kolik zbytků a zásob mám ve své oblíbené barevnosti. To bude ještě dek :-)

Deka s hvězdami

Tuhle malou deku jsem si naplánovala při poslouchání přednášek na konferenci. Doma jsem pak hned, jak to šlo (dva dny po návratu), řízla do látek a začala je skládat podle načrtnutého obrázku. Nefungovalo to. Zkoušela jsem to jinak a zase nic. Nakonec jsem vše zjednodušila a konečně se mi zdálo, že jsou hvězdy vidět tak, jak jsem chtěla.



Zase šití ze zbytků. Druhý pokus o value quilt.

Druhý pokus o free motion quilting. Už to docela zvládám a jsou chvíle, kdy si to i užívám.



Na zadní stranu jsem použila zbytky lněných látek. Musela jsem sešívat z více kousků, ale mám radost, že jediným novým materiálem, který jsem na deku použila byl vatelín. Jinak samé zbytky z jiných projektů.

Našitý lem. Nakonec jsem tenhle režný vypárala a nahradila vínově červeným.



Teď už jen ručně přišít lem a nafotit hotovou deku.

Krásný prodloužený víkend!

Polštář pro Jů

Ze čtverečků, které mi zbyly po ušití deky pro Jů jsem ušila tenhle polštář. Poprvé jsem si naostro vyzkoušela free motion quilting neboli volné quiltování. Zvolila jsem vzor meandrů a světlou starorůžovou nit.

Je to rozdíl kroužit jehlou nad jednobarevnou látkou a nad "látkou" sešitou z kousků různobarevných látek. Hůř se orientuje. Přes švy, kterých tady bylo opravdu hodně, se také hůř přejíždí, přece jenom je v pod nimi několik vrstev látky

Pozitivní je, že chyby jsou při použití málo kontrastní niti, méně vidět.

Rubová strana je jednobarevná a schovaná uvnitř polštáře. Tady chybičky víc vyniknou.

Celkově jsem ale moc spokojená. Na první pokus dobrý. Příště se pustím do téhle deky pro miminko.

Kurz volného quiltování

Jednodenní kurz úvodu do techniky volného quiltování  (VQ) se konal začátkem června ve vesnici kousek za Prahou. Pro mne to znamenalo umístit někam na celý den všechny tři děti (nakonec všechny jely s mužem na Jůiny závody, ale ještě o půlnoci spaly dvě ze tří u mojí sestry) a MHD s taškou se šicím strojem dojet na místo určení. Dojela jsem tam, našla celá zpocená a orvaná z nesení těžkého a neforemného nákladu místo, kde se konal kurz a zjistila jsem, že jsem si spletla den a místo quiltování se budou barvit látky :-(  Přiznávám, že jsem si sedla a rozhodla se, že teď anebo nikdy. Buďto přemluvím lektorku nebo jedu domů. Druhý den z víkendu jsem bez dětí  být nechtěla. Měla jsem obrovské štěstí, že na barvení látek byla přihlášená jen jedna účastnice a tak měla lektorka dost prostoru a času se mi věnovat. Díky za to.

Paní Dohnalová dovezla spoustu svých výtvorů na ukázku. Většinu látek si sama barví a pak je prošívá zmíněnou technikou. Samotný kurz spočíval hlavně v nastavení stroje, hromadě pokreslených papírů a trošce šití na závěr.  Za velký přínos považuji pochopení principu této techniky, nastavení stroje apod. pod vedením, takže chyby jsou ihned zachyceny a opraveny. Člověk pak může věnovat energii samotnému tvoření nikoliv technickému nastavení. Moc jsem nefotila, takže další fotky jsou už z domova.

Co potřebujete na VQ? Základem je patka na VQ, kterou je nutné si koupit, bez ní to nejde. Hodí se rozšiřující stolek a rukavice (ne kvůli ochraně prstů, jak jsem si myslela, ale kvůli lepšímu uchopení látky).

Moje první pokusy. Volné quiltování je vlastně kreslení nití na látku spočívající v tom, že nohou šlapete na pedál stroje a rukama hýbete látkou pod jehlou, která na látku kreslí stehy. Takhle to zní jednoduše, v praxi není zcela snadné sladit to, jak moc přišlápnete pedál s tím, jak rychle hýbete látkou. Překvapilo mne (a nejen mne), že tohle mi docela šlo (ten učitel z autoškoly, který se mne (spíš řečnicky) ptal: "Slečno, vy asi nejste moc technický typ, co?"  by asi dost koukal).

Co mi asi nikdy nepůjde je kreslení, ale to mi nevadí. Nešlo mi o žádné složité vzory, jen o pochopení principu a nastavení technických záležitostí, což jsem myslím zvládla.

Vpravo vzorníček od lektorky, vlevo můj pokus na látce (u těch housenek, by asi koukal ten druhý učitel z autoškoly, který říkal: " Slečno, vyberte si jeden pruh a v tom jeďte!" ).

Dole uprostřed obrázek od Jů. Sice nepochopila princip VQ, ale zato obrázek vystínovala a tak působí 3D.

Kurz považuji ze velmi přínosný hlavně pro zájemce touto technikou vůbec nepolíbené (já sama jsem si quiltovací patku koupila den předem a na kurzu jsem ji teprve vybalila z obalu). Pokud už jste VQ někdy zkoušeli a chtěli byste se spíše zdokonalit, tak paní Dohnalová nabízí i kurzy pro pokročilé.

PS: Tento příspěvek není sponzorovaný. Na kurz jsem se přihlásila sama ze své potřeby a zaplatila jsem si jej také sama. Lektorka vůbec nevěděla, že jsem "blogerka".