Pruhované popruhy

 

Černý pentabackpack s přírodně bílými popruhy, které lze vyměnit na černobíle pruhované pro sportovnější vzhled nebo čistě jen pro radpst ze změny,

Pruhované popruhy nově ke koupi na Fleru.

Připomínám, že do konce listopadu platí u mne na Fleru narozeninová sleva o 13% s kuponen MIW-YY8-13L . Sleva platí na všechno zboží a zadává se v průběhu objednávky. Pokud byste náhodou zapomněli nebo to nefungovalo napište mi k objednávce zprávu. Kupon mohu přidat i jako prodejce. 

Moc děkuji všem, kteří mi pomohou uvolnit sklad. 

Rituály štastné rodiny

Letos na začátku ledna mi najednou z ničeho nic přišlo na instagramu několik zpráv od mladých maminek, které měly zájem o koupi nosítka. Vždy jsem na zprávy rychle odpověděla a nijak dál to neřešila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Po chvíli zkoumání, čím to může být, jsem si všimla, že mne další mladá maminka uvedla ve stories u fotky své dcery s nosítkem. Tato drovná žena, měla v té době asi 5 tisíc sledujících, tipuji, že převážně dalších mladých maminek. Bylo to mé první a poslední setkání s účinky toho, když vaše výrobky doporučí nějaký influencer. Nemohu říct, že by to bylo nepříjemné. Dovolím si citovat :

"Jo a nositko? Nejlepsi darek pod sluncem. Od te doby, co ho rano dostala, ho sundala asi jen na pul hodiny🤍."

Postupně jsem Ester Bezděk, která v té době čekala třetí miminko, začala sledovat, protože se mi líbily její texty i fotky. Takže když pak na hithitu požádala o podporu pro vydání své knihy, přispěla jsem a jeden výtisk si předplatila. 

Kniha mi přišla minulý týden a je opravdu nádherná. Spousta krásných fotek, milých textů, doplněných o recepty a návody na tvoření s dětmi. Já už mám tohle období raného maminkovství za sebou, ale myslím si, že době, kdy jsem měla jedno nebo dvě děti a rodinné tradice teprve utvářela bych takovou knihu ocenila. Svůj výtisk věnuji jako dárek jedné čerstvé mamince v naší rodině. Vy si ji můžete koupit přímo u Ester v e-shopu nebo na listopadovém mini festivalu, kde bude mít Ester autogramiádu. V běžných knihkupectvích kniha nebude dostupná. 

Kdo nepekl perníčky podle Kitchenette, ať napíše komentář :-)  Já vyzkoušela spoustu receptů, než jsem oklikou skončila u receptu mojí maminky, který je prostě mi jako jediný chutná tak nějak správně. 

Co vy? Jak jste hledali a nacházeli a pak zase opouštěli rituály vaší rodiny?

PS: Kdyby existovala nějaká podobně krásná kniha, jak přežít pubertu tří dětí, tak sem s ní. Tohle období se kvapem blíží a já cítím, jak mi docházejí síly a to jsme teprve na úplném začátku.

Vojácký Pentabackpack

 

Když bydlíte na Praze 6, potkáváte vojáky téměř denně. Jak v uniformě pospíchají přes Kulaťák na oběd, jak v maskáčovém kompletu se samopalem v ruce hlídají neoznačené komplexy i jak pochodují v khaki tričku po dvoře a troubí na trumpety. 

Ochotu stát se vojákem jsem nikdy nechápala. Potřeba státu mít armádu stejně tak. Teprve od té doby, co jsme se z Brna přestěhovali na Prahu 6 a Jáík si začal vojáků všude kolem hodně všímat, jsem pochopila, že kluky zbraně, boj a podobné věci nějak přirozeně zajímají. Mají to v sobě. Něco, co je mi tak naprosto cizí. 

Teprve s koronavirovou epidemií jsem si připustila, že vojáci jsou i k něčemu dobří. Bez jejich pomoci v nemocnicích a sociálních službách by to tady jistě dopadlo hůř než to dopadlo. Aspoň to tak cítím. Doufám, že nikdy nebudeme potřebovat i to, aby naši zemi bránili proti vnějšímu nepříteli. Konec úvah. 

Při výběru kočárkovin jsem neodolala téhle s maskáčovým potiskem. Je to trochu paradox maskáč a kočárek, ale batoh vypadá moc pěkně. Kočárkovina je to velmi kvalitní, s poctivým zátěrem a i na dotek velmi příjemná. Materiál vhodný i do drsnějších podmínek než je Praha 6.

Odlehčené Pentabackpacky

Na požádání jedné milé zákaznice jsem se rozhoupala k šití batohů z nepromokavé kočárkoviny. Je to velká změna, která si vyžádala nakoupení prakticky všech komponentů na pentabackpacky z jiných materiálů než jaké používám na batohy z pevného bavlněného plátna. Místo kovových zipů na míru nekonečné plastové, místo kovových karabin a polokroužků to samé v plastu, místo bavlněné podšívky podšívka polyesterová, místo silných bavlněných popruhů silné polypropylénové. Jen to shánění mne stálo spoustu času a domů mi postupně přišlo asi pět balíčků. Teď postupně šiju a modlím se, aby se mi ty počáteční náklady brzy vrátily a já začala vydělávat.

Při šití mne napadlo využít i tu reflexní paspulku, které mi doma leží téměř deset let.

Paspulka lemuje horní okraj kapsy a pokud na ni nezasvítí světlo pod speciálním úhlem není téměř vidět. Ale slibuji si od ní, že ve tmě se rozzáří pokaždé, když ji osvítí světla kolem projíždějícího auta.

Se šitím z umělých materiálů, které se v přírodě nerozloží a nedají se ani recyklovat, jsem dlouho váhala. Snažila jsem se vygooglit, kde by se dal koupit nějaký materiál, na který bylo použito recyklovaných plastů, ale žádný jsem neobjevila. Určitě se vyrábí, ale maloodběratel jako jsem já se k němu nedostane.  Podařilo se mi ale na Sbazaru ulovit černou podšívkovinu z druhé ruky. Koupila jsem jí 3 metry na zkoušku, abych věděla, jak se mi z ní bude šít. Šije se z ní skvěle, neklouže, netrhá se, netřepí. Prostě skvělá socialistická kvalita z 80. let (dá se totéž říct i o mně? ). Paní, která mi ji prodala, dřív šila na zakázku, a ještě jí dost látky zbylo. Takže když si batoh koupíte, může se aspoň maličko hřát u srdce, že je z použitých látek je upcyklovaná.

Díky použití "plastových" materiálů jsou batohy nejen nepromokavé, ale hlavně i lehoučké jako peříčko a také skvěle skladné. 

Červená kočárkovina s růžovými puntíky pro ty Červené Karkulky v každé z nás.

Ať se Váš 4. týden jarního lockdownu, co nejlepší! 

Nafoceno

Šití by mi ještě šlo, ale dokopat se k nafocení batohů není jen tak. Dneska jsem to tak dlouho odkládala, až slunce zašlo za mraky zcela na dobro. A ty tři vyprané a na zahradě pověšené pračky zmokly. Asi tomu budu říkat "třetí máchání", abych se necítila tak nemožně, když už je to potřetí v řadě. 

Dneska den tak nějak na nic. Kromě fajn dopoledne a chutné večeře, jen série neúspěchů. Děti jsou už druhý týden pryč a mě se zcela nepokrytě stýská. Už jen pár dní, opraví nám auto a muž mi je přiveze domů. 

Zítra do ústavu. Všechno je teď tak náročné na koordinaci, když nás vždy půlka na home office a čtvrtina v karanténě. Kdo, kdy, kde. Hlavně nebýt spolu v jedné místnosti. Společné kafe jen venku a s rozestupy. Řešit výsledky meření s kolegou ve vedlejší místnosti přes ZOOM. 

Poslední předvánoční várka nosítek

Už jsem žádná nosítka šít nechtěla, ale všechna růžová holčicí se vyprodala a v mém nejmilejším obchodě s látkami se objevila ta nejkrásnější kytičkovaná látka, které prostě nešlo odolat.

Na skladě je tedy osm nových ryze holčicích nosítek v různých barevných kombinacích. Snadno tak lze vybrat dvě ladící nosítka pro sestřičky, sestřenice nebo kamarádky. 

Poslední objednávky, které mají šanci přijít ještě do Vánoc, beru v úterý 15.12. Osobní odběr u nás doma na Praze 6 je po předběžné domluvě možný až do 23.12. 

Kdo rád šije, může si nosítko ušít podle mého letitého návodu. A kdo ještě nemá adventní kalendář může za dvě hodinky ušít tenhle jednoduchý podle návodu zde.

Ještě pár fotek z podzimního focení

 

Fotit v listopadu v interiéru bez speciálního vybavení je prakticky nemožné, ale venku je příjemné rozptýlené světlo a spadené listí tvoří krásně barevné pozadí. 

Na tomhle černém pentabackpacku můžete vidět novinku - zvětšené zadní poutko a velké přední ucho. Batoh lze díky nim pohodlně nosit v ruce. Co není vidět je, že se ucha dají sepnout a ve vzniklém prostoru nosit třeba odložené kousky oblečení nebo šátek na nošení dětí. Pokusím se to brzy nafotit.

Detaily jsou z pravé kůže, většinou z černé nebo tmavohnědé barvy. Ta na fotce je taková výraznější kaštanově hnědá s černou strukturou.

Velkou radost mám z těchto geometrických podšívek ve třech podzimních barvách - žluté, petrolejové a starorůžové na režném pozadí.

Všechny batohy z fotek najdete na Fleru.

Pentabackpack v akci

V pondělí jsem s milou Radkou a jejím synkem nafotila pár ilustrativních fotek k Pentabackpacku.

Pentabackpack (čte se to pentabekpek :-) je primárně navržený jako batoh, který se v případě potřeby dá přepnout na tašku přes rameno.  Vymyslela jsem ho pro potřeby nosících maminek tj. maminek, které nosí své děti v šátku či nosítku. Protože ono je to tak - narodí se vám miminko, začněte ho nosit v šátku na břiše a všechny věci potřebné na cesty z domova nosíte v batohu na zádech. Rok uběhne jako voda, z miminka je batole a to už se lépe nosí na zádech. V tuhle chvíli zjistíte, že místo batohu potřebujete tašku přes rameno. A někdy se vám stane, že vyjdete v domova s dítkem na zádech a taškou přes rameno a ze hřiště odcházíte s unaveným batolátkem na břiše a hodil by se vám batoh.

Když jsou prvnímu dítku dva roky, narodí se mu sourozenec a na scénu přichází kočárek a taška se zavěsí na jeho madlo.

Někdy se vám také stane, že dostanete osobní volno. V tom případě se dá popruh přepnout o něco málo níž a kabelu tím trochu zmenšit.

Pentabackpack není ani moc malý ani moc velký, je tak akorát. Pohodlně se do něj vejde formát A4 na výšku. Má čtyři praktické kapsy. Dvě na zip  -  jednu vnější a jednu vnitřní. Tu vnitřní na doklady, tu vnější na to, co potřebuje mít rychle po ruce, ale nechcete riskovat, že vám to vypadne.

Dvě kapsy bez zapínání jsou určené třeba na láhev s pitím, kapesníky nebo na pytlíky na bezobalové nakupování.

Celý batoh se zapíná na zip. Tyto kovové zipy, stejně jako ty na kapsách, jsem si nechala vyrobit na míru u jedné české firmy a měly by hodně vydržet. Přesto nedoporučuji batoh moc nacpávat, zipy tím mohou trpět (já svůj batoh používám každodenně už od zimy, nacpávám ho a nosím v něm těžké náklady a zip stále drží, ale u zipu od jiné firmy se mi stalo, že začal rozjíždět).

To by bylo vše o batohu. Závěrem bych chtěla poděkovat modelce Radce. Zato, jaká je krásná a milá, zato, že ráno vstala, vypravila dvě děti do institucí a u toho se stihla upravit, vkusně obléct a nalíčit, za příjemné rozhovor a celé focení. Mockrát děkuji. 

A děkuji také Jáíkovi, který odmítl jí ráno do školky, zato, že si celou dobu focení hrál na písku úplně sám.

PS: Radka má svůj blog a obchůdek na Fleru, kde prodává příze Manos del Uruguay.

Minimalismus v černé

Batoh na přání. Bez možnosti přepínání na tašku.

Z venku je možná strohý, ale uvnitř je ryze dívčí podšívka. 

Kožené detaily.

Detail přišití popruhu. Docela jsem se přitom vymýšlení zapotila, nejtěžší mi přišlo nastavit délku popruhu. Snad jsem se trefila. Prošito snad desetkrát, doufám, že to bude držet, i když pro příště se pokusím nějak vyřešit možnost přinýtování.

Ale díky tomu detailu, batoh moc pěkně sedí na zádech. 

Špinavé zrcadlo přede mnou, pracovní oblečení na mně, pracovní chaos za mnou. Pořád si slibuji, že si najdu nějakou modelku a nafotím s ní všechny varianty nošení pentabackpacku. Jestli tu nějaká taková fotogenická maminka s miminkem nejlépe z Prahy někde je, ať se prosím přihlásí. Jako odměnu  za modelkování nabízím pentabackpack.

Pentabackpack z upcyklované džínoviny

Mám tu pro vás jednu novinku. Batůžek, který lze rychlým přepnutím popruhů nosit jako tašku. Zatímco pentabag je spíš taška, pentabackpack je víc batůžek. Městské batohy jsou poslední dobou velmi IN. Nosí se jak klasické se stahováním a klopou, tak rolovací a různé další. I když se mi oba typy moc líbí, chtěla jsem něco maličko jiného a hlavně takového, aby věci v batohu byly snadno přístupné. Jsem máma tří dětí, které chtějí každou chvilku něco - pít, hrát si s červeným autíčkem nebo mají chuť na svačinu. Představa, že při každé s těchto akci rozepínám klopu a roztahuji stahování nebo lovím v hloubce rolovacího batohu, je pro mě dost děsivá. A tak jsem vyvinula  batoh, který se zapíná na zip, a dá se z něj snadno udělat taška přes rameno. Něco co ocení nosící maminky.

Tento batůžek je první, který jsem ušila po ušití dvou prototypů, z nichž jeden byl moc malý a druhý zase velký. Tento je tak akorát. Vyzkoušela jsem si na něm šití z upcyklované/recyklované džínoviny. Stará rifle jsem rozstříhala a zase sešila. Podšívka je z tchánovy nenošené košile. Celý batoh je vyztužený pevnou bavlněnou látkou, která mi tu zbyla po nějakém šití. Upcyklování je poslední dobou v módě a mohlo by se zdát, že tím člověk ušetří. Ve skutečnosti tím nejspíš ušetří peníze za novou látku (v dobročiném obchodě u nás mají džíny za 40 Kč), ale stráví spousta času stříháním, páráním a následným sešíváním. A jak všichni víme, čas jsou peníze. Na druhou stranu rozstříháním nepadnoucích riflí dáme látce novou šanci dobře posloužit a ušetříme spoustu vody, pesticidů a jiných chemikálií, které se spotřebují při pěstování bavlny a jejím spracování na látku. A co víc je to zábava a každý kus je opravdový originál.

Uvnitř je podšívka se starší košile.

Tašku lze nosit ji jako překlopku. Záleží na tom, kolik v ní nesete nákladu.

Už mám nastříháno na batůžky z normální pevné látky. Ty budou mít ještě kapsu na zip a možná nějaké další snadno přístupné kapsy na drobnosti a láhev s pitím. Už se těším až se do nich pustím, přednost ale nejspíš dostanou nosítka na panenky. Banánovka s nimi se s blížícími se Vánocemi začíná vyprazdňovat a nutné doplnit skladové zásoby.