Pentabackpack v akci

V pondělí jsem s milou Radkou a jejím synkem nafotila pár ilustrativních fotek k Pentabackpacku.

Pentabackpack (čte se to pentabekpek :-) je primárně navržený jako batoh, který se v případě potřeby dá přepnout na tašku přes rameno.  Vymyslela jsem ho pro potřeby nosících maminek tj. maminek, které nosí své děti v šátku či nosítku. Protože ono je to tak - narodí se vám miminko, začněte ho nosit v šátku na břiše a všechny věci potřebné na cesty z domova nosíte v batohu na zádech. Rok uběhne jako voda, z miminka je batole a to už se lépe nosí na zádech. V tuhle chvíli zjistíte, že místo batohu potřebujete tašku přes rameno. A někdy se vám stane, že vyjdete v domova s dítkem na zádech a taškou přes rameno a ze hřiště odcházíte s unaveným batolátkem na břiše a hodil by se vám batoh.

Když jsou prvnímu dítku dva roky, narodí se mu sourozenec a na scénu přichází kočárek a taška se zavěsí na jeho madlo.

Někdy se vám také stane, že dostanete osobní volno. V tom případě se dá popruh přepnout o něco málo níž a kabelu tím trochu zmenšit.

Pentabackpack není ani moc malý ani moc velký, je tak akorát. Pohodlně se do něj vejde formát A4 na výšku. Má čtyři praktické kapsy. Dvě na zip  -  jednu vnější a jednu vnitřní. Tu vnitřní na doklady, tu vnější na to, co potřebuje mít rychle po ruce, ale nechcete riskovat, že vám to vypadne.

Dvě kapsy bez zapínání jsou určené třeba na láhev s pitím, kapesníky nebo na pytlíky na bezobalové nakupování.

Celý batoh se zapíná na zip. Tyto kovové zipy, stejně jako ty na kapsách, jsem si nechala vyrobit na míru u jedné české firmy a měly by hodně vydržet. Přesto nedoporučuji batoh moc nacpávat, zipy tím mohou trpět (já svůj batoh používám každodenně už od zimy, nacpávám ho a nosím v něm těžké náklady a zip stále drží, ale u zipu od jiné firmy se mi stalo, že začal rozjíždět).

To by bylo vše o batohu. Závěrem bych chtěla poděkovat modelce Radce. Zato, jaká je krásná a milá, zato, že ráno vstala, vypravila dvě děti do institucí a u toho se stihla upravit, vkusně obléct a nalíčit, za příjemné rozhovor a celé focení. Mockrát děkuji. 

A děkuji také Jáíkovi, který odmítl jí ráno do školky, zato, že si celou dobu focení hrál na písku úplně sám.

PS: Radka má svůj blog a obchůdek na Fleru, kde prodává příze Manos del Uruguay.