Showing posts with label kafáky. Show all posts
Showing posts with label kafáky. Show all posts

8.11.17

Ruce, nohy a pár ksichtíků ze srpnové chalupy aneb MATKY Z DĚTMI 2017


Měla  bych vytvářet fotoknihu za minulý rok, ale nechce se mi, raději sem naházím pár fotek z letošních tři týdnů na chalupě. Tří týdnů v kuse. Jen s občasnými výjezdy do nejbliššího města na nákup či pro další návštěvu. S jedním výletem na jednu turistických atrakcí Beskyd, který mou potřebu města a lidského davu nasytil na další dva týdny.


Letos na chalupě vystřídalo postupně a částečně i zároveň šest žen a patnáct dětí (mne a mé děti nepočítaje). Ze začátku jsme tam byly ve dvou ženách a sedmi dětech, pak naštěstí přijela má sestra a trochu ten poměr zjemnila. Přece jenom jsme už tím houfem začínaly děsit kolemjdoucí turisty :-) 


Bylo nám tam celou dobu krásně. I přes drobné (nerostly houby) či větší nepříjemnosti (voda ve studánce u chalupy byla znehodnocena sebevražedným myším komandem (řečeno slovy mého muže) a musela jsem co dva dny jezdit k prameni v údolí nabrat všechnu potřebnou vodu do kanystrů).











Na neostré fotky jsem já specialista.








Vůbec nechápu, kde se na hřebenech hor bere jemný písek. 







 Při stříhání nehýtků.

 Po stříhání.
 

 Dnes jen ruce, nohy a pár dlouhovlasých Jáíků. Pro rozjasnění listopadových dní bez sluníčka.

30.10.17

Propršený víkend


Mám pocit, že horší počasí na pobyt na chalupě jsme si snad ani vybrat nemohli. Mlha, mrholení, déšť a hlavně hrozný vichorec (oblíbené slovo mojí maminky) v noci ze soboty na neděli.




Z Prahy jsem vyrazili až ve čtvrtek dopoledne. Nejdřív k mojí babičce, která bydlí skoro cestou. Jen ta dé jednička je poslední dobou k neuvěření, místo plánovaných tří hodin nám cesta trvala pět a půl. U babičky jsme přespali a po snídani (čerstvě usmažené řízečky) jsme vyrazili směr chalupa. V nevytopené chalupě jsme si dali oběd - řízky zbylé od snídaně. Babi, děkujeme.


Naše kafáky. Děti se pravidelně perou o ten obrázkový, u mě ale vede ten s červenými "mandalami".


Jů ráda čte. Sourozencům i sama sobě.


Ryzec pravý. Mám svoje místečko, kde je nikdo nesbírá.



V neděli při odjezdu z chalupy jsme museli z cesty odstranit několik menších stromů či větších větví. Fotila jsem jen tu první. Jeden strom jsme holýma rukama odtáhnout nezvládli a tak bylo nutné ono místo objet po rozmáčené louce. Často s mužem přemýšlíme, jestli potřebuje to poloterénní auto, které máme, ale dnes bylo definitivně rozhodnuto.

9.3.13

První kafák do sbírky

Trošku jiný než ty, které mě ke sbírce inspirovaly, ale krásný. Uloven ve Veronice, vyroben podle značky na dně v Duchcově.