Modré popelínové šaty

Včera odpoledne jsme vyrazili na procházku do obory Hvězda. Plánovala jsem vyvětrat děti a nechat se od nich vyfotit v nových šatech, ze kterých mám opravdu radost. Fotky jsou takové svérázné, stejně jako naše děti, které jsou jejich autory.

 

Asi nejpovedenější celková fotka šatů. Šila jsem je podle střihu č. 109 z Burdy 01/2016. Pod čísly 108-110 najdete střih na šaty, na overal i na halenku, která je všechny spojuje. Vrchní část šatů je vlastně úplně bez záševků, i ta vsadka je taková jen na oko. V časopise vsadku využívají ke zdobení - ať už sámečky nebo opačným umístěním vzoru.

zdroj: https://www.burdastyle.cz/casopis/aktualni-vydani/burda-style-2016-01/boho-style/

Líbí se mi tento malý detail - řasení na zadní straně.

Tyto šaty jsem si vybrala proto, že mi připadaly jednoduché na ušití, ale nakonec jsem se nimi mořila hrozně dlouho. Už jsem za ta léta nešití oblečení zapomněla, jak dlouho to trvá než člověk ušije nějaký kousek, který má pár zajímavých detailů. Začíná to samotným kopírováním střihu ze střihové přílohy. Jsem hodně vysoká a tak musím každý střih prodloužit. U takovýchto jednoduchých střihů stačí prodloužení do délky, ale třeba u rukávů už jsem se docela zapotila, protože jednoduchým prodloužením by mohly být rukávy u manžety moc úzké. Navíc jsem si je prodloužila až moc a musela manžety ustřihnout a celé ušít ještě jednou. 

Když si vybírám nějaký střih většinou se snažím na internetu najít, jestli už podle něj někdo něco šil a jak to dopadlo. Zatímco pro pletení a háčkovaní existuje Ravelry, pro šití žádná taková databáze není. Něco se dá najít přímo na anglicky psaných stránkách Burdy, ale tam to poslední dobou moc nežije. O něco podobného jako ravelry se snaží Pattern Review.com , ale přijde mi to takové nepřehledné a složitě se v tom vyhledává. Pokud šijete podle Burdy, tak doporučuji její ruské stránky. Tam to žije. Jen pro nás, co vůbec ale vůbec neumíme azbuku, není vyhledání zrovna snadné, o čtení textů nemluvě. Ale i tak fotky řeknou mnohé. Koukněte třeba na střih mých šatů.

Šití zdar!!!

Vzhůru do Národního

Chtěla bych poděkovat dvěma skvělým ženám. Mužově sestřenici za nápad koupit sobě a holkám rodinné předplatné do Národního divadla. Nikdy by mně to nenapadlo a přitom to tak člověku usnadní život, když nemusí shánět vstupenky na každé představení zvlášť. 

A  svojí mamince. Protože všechny ty krásné šaty na fotce jsou její práce.  Holčičí i ty moje. Mami, děkuji. Jsou nádherné. Navíc jsem  krásně ladila k interiéru Stavovského divadla i kostýmům mořských panen :-) 

Mami neboj, do divadla jsme šly v zimních botách a do střevíčků jsem se přezuly až v divadla. 

K představení Malá mořská víla musím napsat, že to bylo NÁDHERNÉ. Výjimečně jsem vkládám pár fotek z webu Národního divadla. Scéna i kostýmy byly překrásné. Příběh byl dojemný, určitě jsem nebyla jediná, kdo byl ke konci rád, že v hledišti byla tma tmoucí. Na holky to také silně zapůsobilo. 

Princ a jeho kamarádi chystající se sérfovat na mořských vlnách.

Čarodějnice byly hned dvě.

Víla proměněná v mořskou pěnu. Ach, holčičky vzdychaly krásou a já s nimi.

Sukeň IV

Zase jedna varianta stejného střihu, tentokrát s nařaseným lemem. Sukeň se povedla, ale celkové fotky se nevyvedly ani na druhý pokus.

Šila jsem ji z bavlny na patchwork, která byla zlevněná, ležela mi doma jen od ledna a navíc byla koupená přímo na tuhle sukni.  To je taková trojnásobná radost. Sukeň je určená na doma, na cesty do školky/ly a na hřiště, zatímco předchozí sukně ušité ze vzácnějších látek si šetřím do města a na návštěvy  doktorů. Jinam mé cesty momentálně nevedou.

Zase cvičím Jill. Zrovna teď jdu na ni, protože zima léto se blíží (a zase se chystám koukat na novou sérii Hry o trůny). No prostě takový klasický květen.

Střih na tepláky

Střih na tepláky je z Burdy 3/2014 a má číslo 112 (náplet v pase jsem udělala vyšší a v mém případě to rozhodně nebylo na škodu).

Zvířecí látka je koupená zde (ale už ji nemají). Je hodně silná, spíš na mikinu, tepláky z ní si budeme šetřit na zimu a na parádu.

Plus 15 cm

První výsledky sebelásky :-)  Dvoje tepláky podle střihu z Burdy (číslo dodám).

Světle šedé tepláky jsem šila více méně přesně podle návodu. Jen jsem přidala 15 cm do délky (důvod proč si nemůžu koupit skoro žádné kalhoty v obchodě) a náplet v pase jsem udělala o 5 cm vyšší (a nemůžu si to teplo na bedrech vynachválit).

Zvířátkové teplákovině jsem nemohla odolat. i když je vzorem spíše dětská, koupila jsem jí přes dva metry na tepláky pro sebe a svou sestru. Teplákovina je opravdu silná a hřejivá, proto jsem kapsy nešila podle návodu z Burdy, kde jsou na kapsách tři vrtsvy látky, ale podle tohoto návodu.

Lumpíci v novém

Jó a nové softshelláky, Jáík a nové tepláky. Obojí zatím trochu větší, ale to bylo v plánu. Pořád doufám, že se brzy oteplí a dlouhé nohavice nebudou aspoň tři měsíce potřeba. Za tu dobu dětem nožky poporostou a gatě jim padnou jako ulité.

Sukeň III

Druhá sukeň (ve skutečnostni vlastěn ušitá jako první) podle střihu z Burdy 2/2005.  Ze lněné látky koupené u Mráze v Holešovicích ve zlevněném zboží před mnoha mnoha lety. K tomu jsem koupila před dvěma lety zelený len na lem. Střih jsem měla vybraný už dávno, jak dokládá fotka z května 2013.

Justýnčiny klobouky

Poslední dobou na mě jdou deprese, tak sem dám aspoň pár fotek z loňského i předloňského jara a léta a pochlubím se klobouky, které jsem Justýnce našila. Dva z nich už jsou nenávratně ztraceny. Jeden neztracený není nafocený. Střih je z Burdy 7/2008.

Třetí příspěvek tohoto večera

Po pár dnech mám konečně čas na sebe. Využívám toho a píšu jako o život, na tvoření nemám nějak síly ani prostor.

zdroj: http://www.burdafashion.com/

Pravdou je, že i úterní večer jsem věnovala čistě sama sobě a šla spát už v devět. Bohužel jsem se krátce na to probudila a na vlastní kůži zažila, jak se asi Jolanka cítí, když na ni přijde obloukovité zvracení. Během minuty jsem naplnila Justýnčin nočník, chytře nachystaný pod postelí, a pokračovala v plnění Jolančina. V průběhu noci jsem zcela vyprázdnila obsah svého zažívacího traktu a ráno jsem byla sotva schopná vyjít nahoru po schodech, abych plnila své mateřské povinnosti, co se staršího dítěte týče. Naštěstí to byla jen jednonoční epizoda, která žádného jiného člena rodiny nepostihla. Ti spíš kašlou...

zdroj: www.burdafashion.com

Došila jsem několik projektů, které nejsou určeny pro naši rodinu a myslím, že je na čase věnovat nějaký čas i tvorbě pro mé děti. Jolanka by si konečně zasloužila hrací deku a Justýnka potřebuje na zimu aspoň dva maminkou pletené svetry. Už je mám oba vybrané. Jen koupit vlny a Burdu pro děti, kdy je návod na jeden z nich. Plést je budu na dovolené na chalupě v Beskydech, kam pojedeme koncem října. Tahle burda je v podsttě sbírkou střihů,které vycházejí v klasickém měsíčníku, ale kvůli těm pár přidaným střihům si ji budu muset koupit. Protože kabelka a balerínky by jistě udělaly Justýnce pod stromečkem velikou radost.

zdroj: www.burdafashion.com

Maminka mě upozornila, že v IKEY mají nějaké nové látky. Tak vás na to taky upozorňuji a kopíruji sem pár obrázků těch, které se mi líbí.

zdroj: www.ikea.cz

Tak u téhle kytkované (SOLRUN) se mi zastavila ruka nesoucí lžičku se zmrzlinou do pusy na půli cesty a pusa zůstala otevřená.
zdroj: www.ikea.cz

Druhá kytkovaná (SOLGERD) se mi už tak moc nelíbí.

zdroj: www.ikea.cz

Tahle vánoční (IDGRAN TOMTE) je zajímavá.


PS: MAMI, tu Burdu si koupím SAMA.




PS2: Ať se snažím, jak se snažím, tak se mi to pořád rozhazuje a úprava je děsná. Omlouvám se, ale líp to neumím.

Nosící manšestrový kabátek

Takhle kouká Justýnka z mého nového nosícího kabátku do města. Už v něm nosím asi dva měsíce, ale teprve teď jsem se nechala vyfotit.

Tmavě hnědý manšestr na kabátek jsem měla koupený déle než rok. Celou loňskou zimu jsem nosila v softshelce svého muže nebo softshelce, která byla sice koupená pro mě, ale byla mi velká. Na procházku fajn, ale do města jsem toužila po něčem míň sportovním. Zároveň mě lákala výzva tak složitého šití. Kabátek je z manšestru, vypodšívkovaný je obyčejnou fialovou bavlněnou látkou, kterou můžete vidět na kapucce. Toužila jsem po fialové, cyklámenové nebo červené a tahle látka byla to nejlepší, co jsem sehnala. Nerada šiju za klasické podšíkoviny, protože hodně klouže.

Kabátek je šitý podle střihu z Burdy 10/2009. Je to jednoduchý rovný střih tvarovaný pouze prsním záševkem. Ukázalo se, že je až moc volný a tak jsem ho v pase stáhla gumou, abych, když náhodou nenesu Justýnku, měla nějaký tvar a nevypadala jako almara. Zapínání je na knoflíky, vepředu jsou dvě velké spodní kapsy, horní kapsy mají jen patky, takže to v podstatě kapsy nejsou. Vzadu uprostřed je zip, do kterého se dá vepnout vsadka. Dopředu jsem zip zatím nedávala, protože na břiše nosím velmi výjimečně. Na druhý pokus se mi povedlo ušít kapucku správné velikosti. První verze kapucky byla příliš malá a nezakryla miminku celou hlavu. Kapucka je pevně přišitá k vsadce. Když není využívána, je složená v kapsicče se zapínáním na suchý zip. Když miminko usne, kapucka se vytáhne z kapsy, přetáhne přes hlavu mimika a gumičky v horních rozích kapucky se zaháknout za knoflíky, kterými jsou ozdobeny nárameníky.

Jsem ráda, že jsem si kabátek ušila a nosím jej skoro denně. Kdybych mohla, tak bych mu přidala pár centimetrů na délku, protože, když nosím v manduce, tak Justýnce táhne na nožičky. Také bych šila spodní kapsy méně výrazné. Myslím si, že mi jeho barva sluší, cítím se v něm líp než ve větrovce a jsem na sebe hrdá, že jsem ho zvládla ušít, i když zpracování není dokonalé.

Ráda bych si ušila opravdový nosící kabát z vlněného flauše, podšitý prošívanou podšívkou, aby byl pořádně teplý. Zatím jsem ale nenašla tu správnou látku ve vhodné cenové relaci. Navíc stále váhám, zda šít kabát podle stejného střihu. Tento má výhodu v tom, že je jednoduchý - jeden přední díl, jeden zadní díl - a mám ho už hotový. Co se mi nelíbí, je to jak sedí vepředu přes prsa a v pase, nehezky se krabatí. Při nošení na zádech bych aspoň zepředu chtěla vypadat jako žena ne jako těhotná velbloudice. Při nošení na břiše je zase nějaké vypasování předních dílů k ničemu. Každopádně toho budu řešit nejdříve až příští podzim, do té doby nebude nejspíš čas a vhodná látka.

Working on new spring jacket

This is technical drawing of jacket from Burda 04/2010. This pattern is made for tall sizes. As I'm tall, I decided to sew it from a denim I had got for ages in my stash. To make little bit more funny I used japanese fabric for pockets and inner yoke and I bought red zippers.

Po delší době jsem se vrhla na šití oblečění pro sebe. V dubnové Burdě se mi zalíbil jednoduchý rovný kabátek. Líbilo se mi hlavně to, že je to střih v prodloužených velikostech. I tak jsem ho musela o 5 cm prodloužit, ale díky tomu, že je střih rovný mi to nezabralo víc než dvě minuty. O to víc času mě stálo přidání prsního záševku, což jsem dělala poprvé a, i když jsem měla moudrou knihu, moc jsem si s tím nevěděla rady. Nakonec jsem ho obkresila podle podobného střihu z jiné Burdy.

Látku jsem měla koupenou už věky. Původně byla určená na nějakou sukni, která už vyšla z módy. Je to taková tenší rifloviny, ale hodně tuhá. Na kapsy a na vnitřní sedlo jsem použila tenkou bavlněnou látku koupenou v Japonsku, zipy jsem vybrala červené. V původním provedení podle Burdy je výstřih lemován keprovou stužkou, já jsem použila šikmý proužek z rifloviny. Keprovku jsem si nechala na začištění švů, protože kabátek je šitý bez podšívky.

New blue and white striped blouse

This blouse is a result of my weekend hard work. The pattern is from BWOF 01/2008 #107. It is almost finished, I only have to add buttons and sew buttons holes. The most difficult part was the closing that is shown in the second picture.

Tato halenka z látky s jemným bílomodrým proužkem je výsledkem osamělého víkendu. Střih číslo 107 z Burdy 01/2008 se mi už dlouho líbil a viděla jsem spoustu pěkných halenek od jiných švadlenek (např. kombinovanou), i když hlavně ve verzi s krátkými balonovými rukávky. Na fotce je halenka těsně před dokončením - chybí jen knoflíky a dírky. Nejtěžší částí bylo zapínání (viz. druhý obrázek), kde bylo třeba velké přesnosti. Jestli jsem byla dost přesná se ukáže pro přišití knoflíků.

I like this pattern very much and I have alredy started to cut second version from red and white poplin.

Tento střih se mi moc líbí a už jsem začala stříhat druhou verzi z popelínu s výrazným červenobílým proužkem.