Zmatená šachovnice - 1

Ponořila jsem se do plastové krabice s odstřižky a vytáhla všechny tmavě modré, hnědé, řežné a béžové. Bude z nich deka inspirovaná dekami od Late Summer Flowers. tak moc bych chtěla ušít svou vlastní indigem barvenou kopii té originální, ale nemůžu se už dvě léta dostat k vlastnímu barvení. Takže, když jsem přemýšlela na tím, jak zpracovat ale aspoň část odstřižků do deky napadlo mne použít nepravidelný šachovnicový vzor a v kombinaci s odstřižky nikoliv s jednobarevnou/batikovanou látkou. Výsledek bude poněkud divočejší.

Jako neutrální látku používám lněné prostěradlo koupené jako nové z druhé ruky. Jedná se o kvalitní "socialistické" prostěradlo od výrobce Tatralan nebo Moravolen. Zatím mám ušito jen pár bloků z obdélníkových šachovnicových dílků. Ty jsem měla nařezané už několik let na deku, kterou jsem začala šít, ale nelíbila se mi natolik, že jsem v šití nepokračovala. K tomu jsem ušila dva bloky ze čtverečků o velikosti 5x5 cm, výsledná velikost je tedy cca. 3x3 cm. Na horní fotce vidíte směs obou druhů bloků, na dolním jen ty ušité obdélníčků.

 Líbí se mi obě varianty. Spodní by byla jednoznačně jednodušší na ušití, ale asi půjdu do té složitější varianty s různými velikostmi čtverečků a obdélníků. Myslím, že tak mne bude šití víc bavit a bude mne i víc bavit se na deku koukat, až bude hotová.

Zašít či nezašít? Je zašívání vždy ekologické?

Na začátku byly melírovaná lněná látka světle oranžové barvy, ze které jsem ušila dva povlaky polštář. Tenká lněná vlákna se časem na namáhaných místech přetrhala a na polštářích vznikly malé dírky. Podložila jsem střed polštářů zbytkem oranžového lnu a prošila je tím nejjednodušším sashikem. 

Po další době se vytvořily dírky na nezašitých místech a já stála před otázkou zašít či nezašít? Co je ekologičtější? Použít další látku a bavlnku na opravu stávajícího polštáře nebo polštář vyhodit a z nové látky ušít nový? Věnovat energii a čas opravě, která mi zabere několik večerů či jízd autem, nebo si užít radost z nákupu nové látky a ušití nového povlaku. 

Rozhodla jsem se pro opravu, ale místo nové látky a nové bavlnky, jsem použila odstřižky a kousky látek ze starého povlečení. Perlovku jsem koupila v dobročinném obchodě, kde jich většinou bývá spousta. Díky  použití materiálu, který by jinak nejspíš skončil v popelnici, a materiálu koupenému z druhé ruky mohu tento projekt prohlásit za ekologický. Jinak spíše ne. Spotřeba nových zdrojů by byla v tomto případě příliš vysoká.

Velrybu šila před lety Jů z odstřižků damašku koupeného na povlečení (taky vlastně z druhé ruky).

Některé části polštáře jsou sashikem prošité dvakrát, někdy i víckrát. Vzniká tak zajímavá "kresba".

Všimněte si drobných prošoupaných dírek vlevo od klubíčka bavlnky. Ty bylo potřeba  zapravit. Naštěstí zrovna perlovky se dají velmi snadno koupit v dobročinných obchodech či v internetových bazarech. Výběr barev je omezený, ale pokud vám nezáleží na přesném odstínu a chcete šetřit peněženku i přírodu, je to skvělá volba. Originální japonské nitě na sashiko jsou silnější než klasická česká perlovka. Lze je koupit třeba v Sartoru, kde si o této japonské technice můžete přečíst víc. Já si nějaké kdysi dovezla z Japonska, ale na takovéto opravy mi jich přijde škoda a šetřím si je na jiné projekty (ale o tom zase příště). 

Polštář z rubu s našpendleným starým povlečením. Vpravo je vidět první řádky prošití.

Opravujete textil? Zašíváte? Znáte sashiko? Kupujete materiál na tvoření z druhé ruky?

Maličké kapsičky z kočárkoviny

 

Z odstřižků kočárkoviny vznikly tyhle maličké kapsičky bez podšívky. Pro každého z nás pěti jedna. Já si beru tu červenou puntíkatou s růžovým zipem. 

V řadě za sebou - pestrá verze

Měla bych dělat milión jiných věcí, ale místo toho šiju tyhle malé deky a ještě o nich píšu na blog. Ale nějak si nemůžu pomoct.  

Celý příběh začal tímhle blokem a skončil dvě miminkovskými dekami - jednou duhovou a druhou s barvami náhodně rozmístěnými.

Na zadní stranu jsem použila opět kanafas - tentokrát s zelený s drobnou kostkou. Hrozně dlouho mi ležel doma a ještě delší dobu ležel u mojí maminky.

Deka je na prodej na Fleru. Jako obvykle. Hned jak ji vystavím, tak půjdu dělat něco užitečného. Slibuji. Tohle moje šití akorát všem pije krev. 

Červánková deka - I

Proces vzniku této deky je lépe zdokumentován na mém IG. Tak něco kopíruji, něco připisuji.

Obvykle jsou ruční práce to první, co balím, když někam jedeme. tentokrát jsem ale na balení myslela až v den odjezdu (vlakem). Nejdřív jsem se smiřovala s tím, že pojedu bez tvoření,  ale nakonec jsem si vzpomněla na deku z odstřižků od @quiltfortco, kterou jsem začala sledovala kvůli jednomu jejímu reels,

Sáhla jsem tedy pro odstřižky, které mi zbyly po šití poslední miminkovské deky ve veselých barvách, a jednoduše je vzala úplně všechny. Do krosny k nim jsem přibalila nitě, nůžky, řezací podložku, řezací kolečko, šicí stroj a další nezbytnosti, nahodila krosnu na záda, přes rameno hodila tašku s oblečením a vyrazili jsme na vlak do Brna.

Při mezipřistání v Brně (kde na nás čekalo auto i děti) jsem odstřižky roztřídila podle barev. Na chalupě jsem se bez většího přemýšlení o celkovém výsledku, pustila do šití a výsledek vidíte na fotce dole. 

Skládání odstřižků mne moc bavilo, ale pořád jsem se bála toho, jestli se mi bude deka líbit, jestli ji vůbec dokončím. Potřeba tvořit byla ale silnější než pochybnosti a tak jsem ve volných chvílích sedala ke stroji a doufala, že výsledek nebude úplné fiasko.

Další bloky přibývali pomalu a nejistě. Šila jsem, kde bylo zrovna místo. Třeba u nočního stolku nahoře na v naší ložnici.

Janomé sew mini.

Tenhle blok, by měl být středem hotové deky, Je sešitý ze spousty malých kousíčků látek. Nezdá se to, ale sešít takový blok zabere spoustu času.

Teprve asi v půlce pobytu jsem dostala nápad, jak by mohla deka vypadat po dokončení. Odstřižků ve vhodných barvách jsem měla tak akorát na deku metr na metr. Musela jsem tedy hodně přemýšlet, jak je k sobě sešiju, a bez nějaké vize to určité doby už nešlo. 

Dospěla jsem k tomu že vytvořím přechod od žluté přes růžovou k tyrkysové a tmavě modré.

Poslední bloky jsem došila v den odjezdu brzy ráno. vstala jsem před půl šestou a za dvě hodinky jsme měla hotovo. Došito a sešpendlený sendvič.

Chtěla jsem totiž cestou domů deku ručně prošívat a využít tak ty čtyři hodiny v autě. na zadní stranu jsem použila kanafasový ubrus, který jsem koupila týden předtím v dobročinném obchodě. K prošití jsem vybrala královsky modrou a světle růžovou perlovku. 

Deka stále ještě není prošitá, čeká na další cesty a na strojové přišití kousku žluté látky vpravo nahoru.

V řadě za sebou

Chtěla jsem si vyzkoušet nějaké tradiční bloky a zároveň odlehčit krabici s odstřižky. Odstřižky mám v jedné velké IKEA krabici roztříděné do papírových tašek. Začala jsem tím, že všechny odstřižky přírodních barev.

Tyto odstřižky jsem vytřídila tak, že jsem dala pryč všechny tmavé, výrazné, kontrastně vzorované. Nechala jsem jednobarevné, melírované, samé takové mdlé barvy a vzory. Z výraznějších barev jsem nechala jen žlutou v určitých odstínech, aby přinesla do deky oživení a spočinutí pro oko ( a taky proto, že ji mám prostě ráda).

Návody na jednotlivé bloky jsem našla různě po internetu. Jen tuhle hvězdu jsem si vymyslela sama, protože jsem měla hodně čtverečků 4x4 cm a potřebovala jsem je nějak využít. 

Stejné bloky jsem sešila do řad, řady oddělila úzkými pruhy režného lnu, ze kterého máme povlečení. Deku jsem chtěla ručně prošívat během dovolené v Chorvatsku, ale nesehnala jsem správný odstín perlovky a tak z toho sešlo. 

Po návratu do Prahy, jsem zakoupila perlovku v odstínu světle režné barvy a pustila se do prošívání. Chtěla jsem zkusit tzv. baptist fan, což je jeden z nejtradičnějších vzorů. Krásně použitý je vidět třeba tady nebo tady, u žen které mne velmi inspirují.

Prošívání trvalo hodně dlouho. Vzor je časově náročný, ale výsledek stojí za to. Jednak je deka krásně plastická (je to vidět na horní fotce, která je sice trochu rozmazaná, ale možná o to víc to vynikne), jednak není deka tuhá jako třeba při hustém prošívání metodou volného quiltování.

Na lem jsem po dlouhém hledání v zásobách zvolila melírovaný len původně určený na něco jiného. Bála jsem se, jak to dopadne, jestli nebudu párat, ale nakonec lem funguje přesně tak, jak jsem si představovala. Rámuje, ale není zbytečně kontrastní.

Zadní strana je z retro flanelu. Může se zdát, že neladí k přední straně a svým způsobem to tak i je (odstín růžové na zadní straně je sytější a studenější než na přední, kde je spíš starorůžová; žlutá je mdlá a ne mangová; zelená je také živější), ale pro mne je to příjemné oživení.

Hotová deka, velikost akorát pro miminko na pasení koníčků. Později se dá zavěsit na zeď jako dekorace nebo použít při stavbě bunkrů. Případě zájmu pište :-)

Deky z odstřižků jako vášeň

Už to tak bude. Ze všeho nejraději šiji deky z odstřižků ve velikosti metr na metr. Většinou mám potřebu vyzkoušet něco nového, na což je tahle velikost deky tak akorát. V krabici z odstřižky vylovím vhodné látky, přežehlím je (někdy taky ne) a jdu řezat a šít jednotlivé bloky.

Tahle deka bude kombinovat jasné barvy a látky s jemným vzorem a bílým pozadím. Jednotlivé bloky budou v řadách tak jako na téhle dece. Návody na bloky jsou sesbírané různě po internetu.

První ušité bloky podle tohoto návodu.

První blok do další řady. 

Časem jsem se naučila mít na každý projekt jednu krabici. 

V každém bloku je spousta vzpomínek.

Mosaic mystery quilt

Mosaic mystery quilt je hotov. 

Moc příjemné šití, které mne bavilo, jen ke konci jsem si ho sama zkomplikovala. Ale od začátku. Cheryl z Meadow Mist Desings pořádá již několik let společné šití deky podle postupně odhalovaných návodů. Téměř nikdo na začátku neví, jak bude hotová deka vypadat. Začátkem každého měsíce dostanete instrukce. Začíná se přípravou látek, pak stříháním, pokračuje se postupným šitím jednotlivých bloků a končí sešitím. Vše se výborně organizované, existuje podpůrná skupina na facebooku a kdo chce, může se předem podívat, jak hotová deka bude vypadat. Jednotlivé kroky nejsou až tak časově náročné, dají se zvládnout za večer nebo dva intenzivního šití, a pak máte zase měsíc volno. Nebo můžete šití věnovat deset dvacet minut denně v průběhu celého měsíce. Žádný spěch, což mi dost vyhovovalo.

Snažila jsem se šít jen z odstřižků z jiných projektů, popřípadě z látek, které jsem měla doma. Speciálně pro tento quilt jsem kupovala jen kanafas na zadní stranu a vatelín. Když je to možné snažím se na zadní stranu dek používat látky z druhé ruky, ale sehnat dostatečné množství látky na takhle velkou deku není úplně snadné.

Topquilt jsem došila poměrně v termínu, jenže když byl hotový, došlo mi, jak nepraktickou má velikost. Byl moc velký na miminkovskou deku, moc malý na přehoz přes postel či na zakrytí při sledování televize. Takže jsem se rozhodla jej zvětšit na velikost, která zakryje jednolůžko nebo spodní část dvojlůžka (jako je vidět na fotce). A právě to zvětšení mi trvalo hrozně dlouho. Zase vyhrabat odstřižky vhodných velikostí, vyžehlit, nařezat, sešít, nejhorší bylo neustálé přepočítávání.

 Když byl hotový topquilt, koupila jsem dostatečné množství osvědčeného kanafasu s velkou kostkou, sestavila sendvič a pustila se do nekonečného volného quiltování. Kupodivu to byl velmi příjemný relax, jen kraje mne potrápily, protože jsem na ně použila jiný vzor než svoje oblíbené meandry. Lem je modrotiskový.

Deka už je na cestě do nového domova. Snad bude dělat radost. 

Přemýšlím, jestli se nepřidat do dalšího mystery QALu, který začal v červenci. Nějaké látky bych tu našla, ale asi nemám dost bílé na pozadí, tak váhám.

Všechny miminkovské deky

Nějak se mi doma nahromadily hrací deky pro miminka. Ke každé z nich mám osobní vztah, všechny jsou ušité s láskou, ale ráda je pošlu do světa, aby dělaly radost někde jinde.

 Ušité jsou převážně z odstřižků z jiného šití nebo z dávno koupených látek.

Tahle deka mi tu leží nejdéle. Ušitá z jemného lnu, který je teď tak moderní, a kvalitních jednobarevných látek. Obsahuje 3D prvky k žužlání. Více o jejím vzniku se dozvíte tady.

Kdybych při šití téhle veselé deky věděla, že deky ze zbytků budu šít ještě dalších pět let, necítila bych se tak trapně už tehdy a nechala si to na letošek.

Přírodním barvám se spíše vyhýbám, i tak se mi nahromadily odstřižky na nejednu mimi deku. Třeba na tuhle, která si hraje tmavostí/světlostí látek více než se samotnými barvami. 

Kvůli téhle jsem šla na svůj první šicí kurz učit se techniku volného quiltování.

Vesele laděné Zmrzlé květy. Ty jsou nejvíc jako já. Lehce naddimenzované.

Retro větrníky, které se mi pořád nedaří nafotit, tak aby vynikly v celé své patchworkové kráse. Je to ta nejpatchworkovatější deka, jakou jsem kdy ušila a při celém šití mne provázaly pochybnosti, jestli nevznikne nějaká hrůza, kterou vztekle rozstříhám a hodím do koše. 

A poslední dvě se vzorem Irish chain. Zatímco všechny ostatní jsou čtvercového formátu o rozměrech cca. metr na metr, tyhle dvě jsou o 20 cm užší a o 20 cm delší (neměla jsem se s tou Jů tak, už ve všem vidím matematické příklady :-))) ). Také jsou ze silnějšího vatelínu, ručně prošité perlovkou, co je činí pěkně nadýchané a hřejivé. Z hrací deky se tak časem může stát přikrývka.

A to je všechny. Všechny jsou na prodej, na Fleru nebo na mailu evulekotule@seznam.cz . Potřebuji totiž uvolnit místo pro další mimi deky ze zbytků, které mám v plánu ušít.