Dvě deky jednou ranou

Napsala mi kolegyně z bývalé práce, že by chtěla hrací deku pro svého synovce. Váhala jsem, jestli se do šití pustit, ale nakonec jsem kývla doufajíc v příjemnou změnu od nosítek a v zužitkování jemného lnu, který mi tu leží několik let. Návrh deky kreslila Jů :-)

Naivně jsem si myslela, že  
1. mi to kreslení půjde líp
2. že mi aplikace nebudou trvat tak dlouho


Mýlila jsem se. Kreslení mi stále nejde, geny po své mamince jsem prostě nepodědila, a ať dělám, co dělám, ušití jednoho obrázku stále trvá jednu hodinu. Ve výsledku mi tak jeden obrázek trvá dvě hodiny, protože z důvodu "ušetření" času šiji dvě deky zároveň.

Sluníčko inspirované nádhernou knížkou se povedlo. Konečně jsem vymyslela, jak udělat pěkné oči a tak mě čeká přešívání čtyř párů očí již hotových. Za ten pohled to myslím bude stát.

 Jó si s obrázky ráda hraje.
Nekteré by si chtěla nechat a brání je vlastním tělem.


 V jedné věci jsem se nemýlila. Je to příjemné změna a baví mě to. Jen toho času, kdyby bylo víc. Dnes jsem chtěla došít poslední obrázek, ale nějak se mi nepovedl a tak jsem šla raději psát tento článek, ačkoliv jsem původně plánovala, že na jeho konci budou deky už hotové.