Po letech arboretu

Pořád je tam krásně. Chodíme se tam kochat i čerpat inspiraci. Kochání by mi šlo, čerpání inspirace taky, ale zasadit něco a ještě to udržet při životě je pro mne nadlidský výkon. 

Příště bude arboretum otevřené během červencových svátků a pak až na podzim. Koukněte na stránky. 

Zkouška mrazem

Víkend s kamarády. V sobotu Designblok v Praze, noc a neděle na Vysočině u jejich chatičky. V noci byly minus 3°C. Topili jsme a spalo se nám krásně. Děti usnuly na letišti, my dva na palandách. 

Kam nedosáhne žebřík, dosáhne Bobek.

Krásný víkend to byl. 

Kanárské ostrovy - II

Dnes jen samá zeleň v detailu.

Ketoucí tlustice.

Trnová koruna v záhonku.

Jó našla šťavelový čtyřlístek.

Popínavky pražské ZOO

Kromě jedné vyfoceny všechny kolem hřiště Rezervace Bororo.

Tahle (dvě horní fotky) mi připadala odzvlášt džungloidní, ale nemám ani ponětí, co by mohlo být zač.

Květinový záhon za závěr.

Výborný víkend

Je to zvláštní, jak se některé víkendy podaří a jiné zase vůbec. Tento se povedl a vlastně ani nevím, proč. Asi to bude příjemným letním počasím, setkáním s přáteli a tím, že jsme byli o jedno dítě chudší.

Zdroj: Národního divadla

V sobotu přes oběd jsem šla s holkama do Národního na Čerta a Káču. Za mne dobré, za holky trochu moc dlouhé. Kostýmy a scénu navrhl Adolf Born. Čert v kostýmu superhrdiny nás nahlas rozesmál.

Kluci šli do Muzea Lega, což napomohlo tomu, že muž nemusel řvoucího Jáíka ode mne násilím odtrhávat, jak je naším tradičním před divadelním zvykem.

Klučičí oběd.

Oběd a pivo v hospodě s gotickou klimatizací. Pivo skvělé, jídlo průměrné, místo neuvěřitelné.

Naše milovaná Valdštejnská zahrada. Jedna z mála zahrad, kam se mi děti povede vždy nalákat, protože pávi a fontány ...  Pak jsme jim to zatrhli. Odpoledne a večer tak trochu guerilla gardening na naší zahradě společně se sousedy z patra. Houf dětí si hrál kolem. 

V neděli odpoledne výlet na Křivoklát. Nic náročného, autem tam, prohlídka, zmrzlina, procházka lesem kolem. 

I trochu toho bezu na sirup jsem zvládla natrhat. Dětem nechutná, nejradši mají vodu, ale já ho mám ráda do piva :-)

Štastný vstup na nového týdne! 

Výstava Renáty Fučíkové

Taková obvyklá neděle. Muž s Jů na závodech (vyhrála, už zase), já s prďochy doma. Nějak poslední dobou nejsem schopná nic uvařit, fakt krize. Příště koupím lososa, aby byla změna proti těstovinám a pizze.

Aspoň, že tu nedostatečnou mateřskou péči zachraňuji vydatným tulením a kulturními zážitky. V sobotu jsme byli na Příhodách lišce Bystroušky Náš první Janáček a zvládli jsme to. Jů, která je nejvíc muzikální, se líbila hudba. Nám s Jó hlavně kostýmy a zajímavé řešení scény. Připomenulo mi to, jak mi ty lesy kolem Brna chybí. Vždyť na hájovnu z opery chodívaly holčičky každé úterý na přírodovědný kroužek.

Výstavu Renáty Fučíkové, významné české ilustrátorky, děti jen proletěly. Až mne to tentokrát mrzelo, ale čekala nás dílnička, tak jsem o nijak neřešila, nechala děti na půdě (ano, praly se tam) a výstavu si užila sama. Knihy paní Fučíkové jsem neznala, ale takhle naživo mne ilustrace podivně dojímaly. Škoda, že u jednotlivých obrazů chybí popisky, nejsem takový znalec české a už vůbec ne světové historie, abych námět každého obrazu odhalila.

Tajná chodbička skrývá první dochované ilustrace autorky.

Pokoj z Kafkova románu a zavalený Jáík.

Na půdě vily bývá tradičně promítání a tvoření. Promítání na strop se nám líbilo.



Tentokrát tam byla navíc možnost převlečení se do kostýmu - Jů jako Masaryk.

Jáík jako "král čtvrtý" (Karel IV.).

Zůčastnily jsme se i tvořící dílničky.

Celkově to bylo skvělé. Mám Villu Pellé moc ráda. Je taková kormorní a pro nás i lokální. Škoda jen, že už nefunguje kavárna, ale odpočinout si od městského ruchu na zahradě se dá i tak.