22.5.17

Střípky z Villy Pellé a výstavy Miroslava Šaška







 
 

 



 Podrobněji se o naší návštěvě na výstavě M. Šaška dočtete u Jany alias Džejn. Já musím pochválit hlavně místní kavárnu. Kafe možná mají lepší za rohem v trendy kavárně Místo, ale tady budeme mít možnost si ho vychutnat v klidu. V klidu od ruchu velkoměsta - v čisté, jednoduše upravené zahradě. V klidu od dětí, které vypustíte na rozlehlý trávník, necháte je jezdit na místní závodničce (je možné, že se o ni hlasitě pohádají, to přiznávám) nebo si mohou hrát fotbalovým míčem (ty naše ho házely do hustého živého plotu a pak ho hledaly).

21.5.17

Festival Open House Praha - část III. - Vila Lanna




Novorenesační vila Lanna v Bubenči, původně letní sídlo, které nyní slouží jako hotel nebo místo pro konání menších konferencí.











Jsem tak ráda, že jsme po dlouhé době vytáhli širokoúhlý objektiv. Při fotografování architektury je skvělým pomocníkem, jen na detaily (rozuměj kliky :-) ) by byl náš normální zoom praktičtější.

17.5.17

Další vzorované kousky





Taška s deštníky je nejbarevnější. Červené koženkové popruhy na zapínání, žlutá podšívka a modrý detail zipu.




Decentní puntíky v neutrálních barvách.


Černo-šedo-bílý les s červenými detaily. Z téhle látky budou mít naše děti závěsy v pokojíčku. 


Osvědčená látka z IKEA. Pevná a vydrží dlouho pěkná.

16.5.17

Festival Open House Praha - část II. - Skleňák


Vstupní foyer (ještě teď si pamatuji, při jaké příležitosti jsem tohle slovo slyšela poprvé, asi v 6. třídě, když nám třídní učitelka sdělovala, kde budeme sraz při odjezdu na školní výlet - ve foyer hlavního nádraží v Brně).
 Dům je rozdělen do pěti částí, z nichž každá má vlastní schodiště. Vpravo na této fotce jsou domovní zvonky, ještě jsou na nich patrné stopy po kulkách z roku 1945. A těch drobných pomníčků, památníčků, pamětních desek na domech v Bubenči a v Dejvicích. Nevím, jak vy, ale já jsem vždy hrozně dojatá, když je čtu. 



 Krásné zábradlí a zajímavě řešené schodiště.
 Terasa na střeše domu, kde se dřívě společensky žilo.
 Pusa s Hradem v pozadí tak úplně nevyšla, tak aspoň Ministerstvo obrany.
 Podzemní garáže, stále funkční a větší než ty dnešní.

 Protiletecký kryt.
Nouzový východ z krytu. Při stavbě domu v letech 1933-37 se myslelo na vše.


 Naprosto dokonalý dvůr, společný pro všechny obyvatele. Tichý, prostorný, zelený, s tenisovým hřištěm a pískovištěm a výhledem do jiných zelených zahrad. Zelenala jsem závistí, protože zrovna náš vnitroblok je celý zastavěný garážemi a výhled do něj je dost tristní.

Nouzový východ z krytu.

15.5.17

Lovecká sezóna

 Děkuji vám za milé reakce na moji novinku Pentabag. Během posledních měsíců jsem ušila ještě pět kousků se vzorovanými klopami. Tady je první z nich.
Tmavě šedý základ, klopa v podzimních barvách s loveckým tématem a černé koženkové zapínání.


Kapsy jsou řešené u všech tašek stejně - dvě boční, dvě přední a dvě zipové. 


Nakoukněte do vnější zipové kapsy. Číhá tam na vás zajíc paroháč.

 Šňůrka pro snadné lovení klíčů z útrob tašky.

Cedulka se krčí nesměle na boku, ale já jsem na tyhle tašky děsně hrdá. Až je mi líto, že už je plnohodnotně nevyužiji a nošení miminka si neužiji. No, aspoň mám víc času na šití a až se jednou Jáík odhodlá jít do školky, tak ho budu mít ještě víc.

PS: Taška je již vystavená na Fleru. Při objednávce přes můj email je o 11% levnější.

14.5.17

Festival Open House Praha - část I.

Určitě vám neuniklo, že se v Praze konal festival Mini a Svět knihy Praha. Na blozích, které pravidelně čtu se o nich psalo hodně a na můj vkus někdy možná až trochu moc. My už dalšího mini človíčka neplánujeme a knihy čtu hlavně na čtečce, takže jsem byla ráda, že můj muž, který na rozdíl ode mne čte seriózní portál idnes, objevil další festival - Open House Praha, v rámci, kterého bylo možné ZDARMA navštívit zajímavé pražské stavby.


Přijeli za námi kamarádi z Brna, se kterémi jsme se potkali  na snídani/svačině v restauraci Eska v Karlíně. Děti vyluxovaly talíře a misky s palačinkami a zmrzlinou, mně úplně nejvíc chutnal jejich chléb s máslem.


Zatímco stoly a židle jsou nové a  moderní, talířky a příbory jsou jako na návštěvě u babičky. Vlastně jako by jste smíchali porcelán a příbory všech vašich babiček a prababiček, každý pes jiná ves. Ubrousky mají trendy lněné a milý číšníci mají z režného lnu zástěry. Takhle v neděli dopoledne tam byl docela hluk, ale celkově to bylo velmi zajímavé místo.

V Karlíně jsme se chvíli zdrželi. Muž a přátelé zašli na prohlídku do secesního Národního domu v Karlíně.

Další v pořadí byla prohlídka Invalidovny. Ta nám nevyšla, ale už jen to být na dětském hřišti s výhledem na její zchátralou fasádu byl silný zážitek (po dlouhé době jsme vytáhli širokoúhlý objektiv a tak mají některé fotky zvláštní perspektivu).





Z Karlína jsem se přesunuly k řece do Libně, kde kotví Port X, což je takový byt na vodě. Designový zvenku i zevnitř, já byla nadšená. Muže však velmi zklamalo, že Port X není schopen samostatného pohybu (pokud v něj nepočítáme to, že se nechá neřízeně unášet proudem). Takhle si on hausbót nepředstavuje.




Port X je zvenku laminátový, zevnitř obložený modřínovým dřevem.



Ložnice přecházející do koupelny.







A když to vypadalo, že děti dávají všemu tomu designu moc zabrat, zvedli jsme kotvy a vyrazili zase o dům dál. Doslova.