18.6.19

Na hřiště !!!


Už vím proč nemám čas. Během školního roku vodím děti na kroužky a když jim v červnu skončí, tak s nimi jdu na hřiště místo, abych doma vařila, šila a uklízela. Včera jsem ze šaliny zahlédla tenhle nový mlžící objekt, který mne nenechal klidným. Protože je hned vedle dětské hřiště, rozhodla jsem se ho prozkoumat, nafotit fotky projekt bagů na blog a nechat děti pohrát. 



Mlžící pomník Žofie Chotkové (více se o pomníku dozvíte zde) najdete naproti Královskému letohrádku, kousek nad Bílkovou vilou. Hned vedle je velkými stromy zastíněné hřiště. Hřiště je nyní v horším stavu v důsledku opodál probíhajím terénním úpravám (což má tu výhodu, že přímo na hřišti stojí bagr), ale patřilo k našim oblíbeným, když jsme bydleli v Bubenči.




Obličeje sem dávat nebudu, ale vlasy můžu ;-)


Project bagy rádoby v akci, protože s dětmi na hřiště jedině s pletením, háčkováním nebo knihou. 




Tvoření a čtení knih na hřišti zdar!

16.6.19

Víkend mimo Prahu



Už je to tak. Vůbec nemám čas na šití. Tenhle týden jsem se ke stroji dostala na půl hodinky, ani o minutu déle. Trochu háčkování v dopravních prostředcích. Jinak nic. Nápadů mám spoustu, ale času minimum. Většinou dostane přednost rodina nebo spánek. Nechci šít moc unavená, protože pak dělám chyby. Takže tenhle blog už bude jen o víkendech. Zároveň bych chtěla přestat vystavovat fotky obličejů svých dětí. Ale ruce a nohy jsem si povolila.



Když pražská kavárenská matka jede s dětmi vlakem na Moravu kupuje dětem do vlaku Raketu a sobě Respekt.


Díky tomu od jednoho z dědečka ze Slovácka dostane letáček a děti vytvoří návrh trasnparentu.


Na chalupě. Dočetli jsme Lovce mamutů (sto let stará kniha, která nás opravdu bavila všechny) a pokusili se vykřesat oheň pradávným způsobem.


Přeji Vám do nového týdne čas na tvoření či jiné koníčky!

9.6.19

Výborný víkend


Je to zvláštní, jak se některé víkendy podaří a jiné zase vůbec. Tento se povedl a vlastně ani nevím, proč. Asi to bude příjemným letním počasím, setkáním s přáteli a tím, že jsme byli o jedno dítě chudší.
Zdroj: Národního divadla
V sobotu přes oběd jsem šla s holkama do Národního na Čerta a Káču. Za mne dobré, za holky trochu moc dlouhé. Kostýmy a scénu navrhl Adolf Born. Čert v kostýmu superhrdiny nás nahlas rozesmál.



Kluci šli do Muzea Lega, což napomohlo tomu, že muž nemusel řvoucího Jáíka ode mne násilím odtrhávat, jak je naším tradičním před divadelním zvykem.


Klučičí oběd.


Oběd a pivo v hospodě s gotickou klimatizací. Pivo skvělé, jídlo průměrné, místo neuvěřitelné.


Naše milovaná Valdštejnská zahrada. Jedna z mála zahrad, kam se mi děti povede vždy nalákat, protože pávi a fontány ...  Pak jsme jim to zatrhli. Odpoledne a večer tak trochu guerilla gardening na naší zahradě společně se sousedy z patra. Houf dětí si hrál kolem. 








V neděli odpoledne výlet na Křivoklát. Nic náročného, autem tam, prohlídka, zmrzlina, procházka lesem kolem. 


I trochu toho bezu na sirup jsem zvládla natrhat. Dětem nechutná, nejradši mají vodu, ale já ho mám ráda do piva :-)

Štastný vstup na nového týdne! 

6.6.19

Začalo léto


Všechno kvete.


I polička rozkvetla novým nosítkem.




Tak dlouho jsem přemýšlela, s čím tuhle nádhernou létem a pláží vonící látku nakombinovat, až to dopadlo takhle.


Z pokojovek kvete jen trnová koruna, ale s to větší takovou vervou.


Ostatním rostlinám přibývají nové listy, v jejichž džugli se schovávají drobné hračky. Zajíček Ouško od paní Marie dříve Břichopasové nyní Brodití, která soutěží v mamince roku v kategorii podnikatelka. I když podle mne by mohla směle soutěžit i v kategorii blogerka či hrdinka, protože to ona pro mne je.  Pokud ji neznáte více se dočtete třeba tady a hlasovat můžete zde

2.6.19

S dětmi na plachetnici IV - co sebou


Dneska jsme měli s kamarády informační schůzku ohldně společné dovolené na lodi. Připomnělo mi to, že bych zase mohla sepsat článek do série S dětmi na plachetnici, tentokrát na téma, co si vzít sebou. Připomínám, že nejsem žádný odborník a tohle píši hlavně to ty, co s námi jezdí, aby to měli černé na bílém.

Ze všeho nejdůležitější je uvědomit si, že plachetnice je něco jako karavan na vodě. Je tam docela málo místa, z čehož vyplývá, že věcí je potřeba brát, co nejméně, aby se tam ještě vůbec vešla posádka. Navíc všechny věci je v případě, že jsou větší vlny, potřeba zajistit proti padání. nejlépe zavřít někam do skříně. Já toho i tak každý rok vezmu zbytečně moc ...



Pro bezpečnost je nejdůležitější, aby byla na lodi pro každého záchranná vesta vhodné velikosti. Je možné, že ji na celý pobyt nevyužijete, ale mít ji musíte.

Plavání

Koupání na lodi je jiné než na pláži. Na pláž se sice dostanete, ale většinou se koupe z lodi tj. naskáče se do vody, která je minimálně 5 m hluboká. Dobré je, že člověk přitom nestoupně na ježka, horší, že každý buď musí umět plavat nebo mít nějaké pomůcky, které zajistí, že nepůjde hned ke dnu a že bezpečně vydrží na hladině.

U nás má každý starší zhruba 4 let toto:

-  plavky
- potápěčské brýle (nejen kvůli vidění pod vodu, ale plavání je v nich bezpečnější, zvlášť, když jsou vlny)
- boty do vody



dále se hodí
- ploutve
- destičky, pásky, plovací kruh (hodí se i pro dospělé, kteří si nejsou jistí, že uplavou delší vzdálenost)
-  koupací tričko
- něco většího - nafukovací lehátko, člun nebo paddleboard


Jak zajistit dvouleté dítě bezpečně na hladině - vestička a kruh. Ani ve vlnách nehrozí překlopení a nalokání se vody. Zároveň je možné jej dostrkat, kam je potřeba.


Koupací tričko děti sice nosí nerady, ale mne jako matce přijde lepší, že je člověk nemusí tolik mazat opalovacím krémem.

Ručníky

- pro každého jeden velký na slanou vodu a jeden malý na sladkou
- jeden na záchod na ruce
- ručníky na slanou vodu je vhodné při delším pobytu vyprat

Oblečení



- předpokládám, že jedete v létě, pokud ne, je potřeba si vzít si i něco teplejšího
- něco na cestu, to je možné nechat v autě, aby bylo čisté i na zpáteční cestu
- spodní prádlo dle délky pobytu
- oblečení na loď - pohodlné, prodyšné, hodí se mít košili s dlouhým rukávem, která chrání před slunkem a zároveň větrá, ale poslední dobou ji moc nevozíme
- slušné oblečení mezi lidi
- jedna mikina nebo svetřík
- jedny legíny nebo kalhoty nebo tepláky
- jedna větrovka nejlépe nepromokavá pro případ špatného počasí
- ponožky stačí obvykle dvoje, hodí se hlavně večer, když se mokrá podlaha v kokpitu
- čepice nebo klobouk
- zástěra - hodí se při vaření i mytí nádobí

Boty
- boty do vody
- slušné boty mezi lidi
- boty na loď  (na lodi se boty hodí, protože může být podlaha hodně rozpálená, taky při rychlém pohybu chrání před ukopnutím palce) - my s mužem i děti nosíme kroksy

Kosmetika

To je asi hodně individuální. My se většinou myjeme jen vodou. Jednou za dva dny mají osoby s delšími vlasy povoleno si je umýt šamponem. Vzhledem k tomu, že všechny voda teče potom do moře, tak by bylo vhodné použít nějaký šampon/sprchový gel/mýdlo, které se v přírodě rozloží.

- šampon, sprchový gel, mýdlo
- nějaký krém nebo olej po opalování
- opalovací krém (my děti mažeme pokud možno jen jednou denně, snažíme se je držet ve stínu, do vody jim nutíme koupací trička)
- pantenol na případné spálení se

Jiné
- pikniková deka
- nepromokavá podložka pod dítě, které se počůrává
- povlečení, deky, polštáře, spacáky, dle toho, co je a není na lodi



- kolíčky na prádlo, nějaké větší a silnější
- utěrky
- plastové nádobí (misky, talířky, kelímky) pro děti, dětské příbory
- sluneční brýle
- plastová krabice na hračky
- repelent
- komárovník (tak říkáme my těm repelentům, co se strkají do zásuvky)
- raketa na zabíjení vos (elektrická plácačka na mouchy)
- savý hadr na zem
- karimatka a spacák, na spaní cestou nebo na spaní na palubě
- hračky, knihy, společenské hry pro děti


-  pro mimina se hodí malá vanička nebo větší lavórek na koupání se v kokpitu
- lékárnička - něco proti mořské nemoci (kinedryl, žvýkačky travel gum), fenistil gel (někdy bývá fakt hodně komárů), něco na alergii, novikov (odřeniny se při častém koupání ve slané vodě skoro nehojí), něco na průjem a zvracení ...
- foťák a nabíječku
- nočník

Je možné, že ještě něco přidám. Asi i nějaké fotky, dneska to nahrávání nefunguje.

31.5.19

Další várka projekt bagů



Duben mi nějak proklouzl mezi prsty, čas na šití skoro nebyl, až se mi chvílemi chtělo brečet. V květnu se to zlepšilo a podařilo se mi došít všechny nastříhané projekt bagy. Těším se na červen, kdy dětem skončí kroužky a bude čas zajít na výstavu nebo do parku.

 


Fotky nic moc, ale už nosím v hlavě nápad, kde je nafotit. Všechny taštičky na tvoření už jsou vystavené na Fleru, ale můžete i psát na evulekotule (zavináč) seznam.cz  a získat tak 10 % slevu.

30.5.19

Líbánky v Římě VIII - okolo Říma


Ze všech těch skvělých dnů byl tenhle ten nejlepší. Půjčili jsme si Vespu a vyrazili k moři.





U moře kafe, croissant a krátká procházka. 








Pak podél pobřeží směrem na jih. Oběd v prázdné restauraci.


Pak zase zpět do vnitrozemí směrem ke kopcům, sopkám, jezerům.


Jezero Nemi.


Kostel v městečku Arricia.


Najeli jsme 170 km po děravých italských silnicích. Ke konci mě bolel zadek tak, že jsem sotva seděla, ale ta svoboda pohybu na motorce (měli jsme silnější a větší Vespu 300) stála za to. A opravdu všechny cesty vedou do Říma, přesněji na Fórum Romanun - my jsme prostě jeli, jeli a jeli pořád po jedné silnici a najednou jsme byli doma u Kolosea. Natočila jsem i nějaká kraťoučká videa.