9.12.18

Deka s ptáčky


Pro miminko kamarádky našich kamarádů. Maminka miminka si vybrala látky z  kolekce Bird Song od Dashwood Studio. Na mě vybrat vybrat vzor a ušít deku. Už delší dobu jsme měla v hlavě tyhle trojúhelníky od Peťuly ušité podle návodu od SeeKatieSew.






Extra radost mám z lemů. Na lemy obvykle používám jednobarevnou látku v konstrastní barvě. U téhle deky ale bylo už tak hodně žluté a proto jsem na lemy zvolila dvě ze šedivých látek použitých na dece. Dvě proto, že ani jedné jsme neměla dost na celý lem.



Ptáčky jsem se pokud možno snažila nechávat celé, ale tenhle jeden tak roztomile vykukuje. Taky se mi zrovna u něj krásně sešly špitaté špičky trojúhelníků. Ne vždy tomu tak bylo. 

Přeji krásný týden! Ať v té šedi prosincových dní, aspoň občas vykoukne sluníčko!

7.12.18

Cesta na sever XI



Ten den, kdy jsme byli v Legolandu, se ochladilo, což přimnělo seveřany vytáhnout svetry a šátky. Myslím, že aspoň část z nich byla ručně pletená.


Tenhle svetýrek byl 100% doma pletený. Mluvila jsem s maminkou holčičky.








Mrzí mne to, ale moje děti vlastně žádné svetry nenosí. Jen Jů jeden sekáčový a Jó sovičkový, ale začala ho nosit ažt eď, když je jí už skoro malý.

PS: Příště snad pár tipů na cestování autem a spaní pod stanem. Budou to takové poznámky hlavně pro mne, abych věděla, co balit, až zase vyrazíme na cesty.

4.12.18

Cesta na sever X


Abychom si jako rodiče napravili reputaci, navštívili jsme poslední den naší cesty dánský Legoland. V průvodci jsme vyčetli, že lístky do Legolandu je lepší koupit pár dní předem, jsou pak levnější.




Legoland je vlastně takový zábavní park, který využívá motivy z Lega. Nikdy jsem v žádném podobném parku nebyla a tak jsem se trochu bála, jak to na mne bude působit. Většinou na velmi rychle rozbolí hlava, ale tadymne bolely mne spíš nohy. Líbilo se, že tam byl poměrně klid, kromě jedné princezny jsme nepotkali žádnou obživlou postavičku a lidé se k sobě chovali ohleduplně.




Minizahrádka v minilandu.


Ministrom s koťátkem. najdete ho? Být zahradníkem v Legolandu je výzva! Berou přednostně bonsajisty (či jak se říká odborníkům na bonsaje).



Moje první horská dráha v životě. To byla jízda. Celou dobu jsme děti a já křičely. Když jsme dojeli domů, tak muž, který jako jediný nekřičel, říká: " No, ty vole."



Tahle show byla výborná! Herci/skokani do vody u ní vlastně ani nemluvili a bylo to fakt velmi vtipné.Viděli jsme ji dvakrát.


Byla sobota a u nejatraktivnějších atrakcí se tvořily dlouhé fronty. Pro děti tam měli na hraní překvapivě nachystané Duplo, aby jim čekání líp ubíhalo.


Akvárium.


Lego obchod nakonec. Děti měli povolenou jednu hračku.



Líbilo se nám tam všem, dětem i dospělým. Příště musíme jít na dva dny. Děti si přejí spát v Lego kempu :-)

PS: Příště bude už jen přehlídka svetrů.

3.12.18

Kdo vyhrál give-away


Sadu záclonových pytlíků, obal na knihu a kaktus Kotulán vyhrává Inzulinka. Gratuluji a ještě dnes večer pošlu email.

2.12.18

Cesta na sever IX

Odjezd ze Stockholmu. Chtěla jsem podívat do showromu Stringu, ale měli zavřeno. Asi nějaká letní dovolená, ale na svých stránkách o ní neměli žádnou zmínku. Škoda. Nakonec jsem String viděla naživo na letošním Designbloku.


Cestou k pobřeží jsme zastavili na obědovou pauzu ve městečku Norrkoping. Cesty probíhaly často tak, že zzatímco muž řídil, já jsem na tabletu vyhledávala místa, kde zastavíme. Kombinovala jsem stažené mapy.cz a koupené anglicky psané průvodce Lonely planet v tistěné podobě nebo ve formě elektronické knihy. V mapách.cz jsem se ve vybraném městě vždy dívala po městských parcích a hledala značku dětského hřiště nebo piknikiště, abychom s autem zaparkovali, co nejblíže, a nemuseli vaření nosit na velkou vzdálenost. Podrobnost map je naprosto úžasná. Velkou výhodou je možnost stažení mapy do tabletu a její prohlížení off-line. To vše zcela zdarma.


Brouzdaliště v parku, kde jsme piknikovali.


Norrkopingská galerie, dovnitř jsme jen nakoukla, využila toalet a vyfotila pár snímků interiéru.








Náš první západ slunce za celou dovolenou. n¨Na severu byly dny tak dlouhé a noci tak krátké, že si žádný západ slunce nepamatuji. Tady na jihu, již kousíček od Dánska, jsme si mohli užít první a poslední západ na romantickém místě - u majáku Kullan. Přiznávám, že jsem západ slunce provařila, ale vlastně mi to vůbec nevadilo. Aspoň, že si ho užili muž a Jů.



Tyhle fotky vznikly až po večeři a po západu slunce.




Tuto noc se nám místo na kempování hledalo velmi špatně, ale nakonec jsme našli kouzelné místečko pod starými stromy. Ráno jsme vše rychle sbalili a bez snídaně pokračovali dál.

Jestli se Vám zdá, že mám na všech fotkách to samé oblečení, tak je to pravda. Zapomněla jsem si vzít kraťasy a měla jsem sebou jen tuhle jednu riflovou sukni a k ní tři černá trika/tílka. Ve městech jsem střídala žlutou sukni s bílým tílkem nebo proužkované šaty. Tak trohcu vynucený minimalismus, ale stačilo to.


Zamířili jsme do malého přístavu ve vesnici, kde byl po ránu otevřený stánek s čerstvým pečivem.


Vlastně jsme jeli autem za místními chataři, kteří už na první pohled vypadali, že se sotva probudili, popadli nákupní tašku a ještě velmi rozespalí vyrazili pro čerstvé pečivo k snídani. Někteří z nich byli v županu, myslím, že spíš po ranní koupeli v moři než, že by pod ním skrývali pyžamo.


Posnídali jsme na romatickém místě u větrného mlýnu. Romantiku nám kazily děti svou velmi špatnou náladou.



Soukromý zámek Krapperup, jehož zahrady jsou veřejně přístupné.




Romantická kavárna s výbornou kávou. Konečně.











Koupání, ještě ve Švédsku.


Do Dánska jsme přejeli trajektem, Kodaň jsme minuli a pokračovali směrem k dánskému Legolandu, který jsme měli naplnovaný na poslední den.




 Zajímavý dům cestou do kempu.


Zatímco ve Švédku a Norsku je povoleno divoké kempování, v Dánsku už tomu tak není. Před návstěvou Legolandu jsme chtěli mít jistotu, že se dobře vyspíme a tak jsme poprvé a naposledy zamířili do kempu. Vybrali jsme si jeden na konci nějakého poloostrova. Hned za kempem byla podle mapy pláž, na kterou jsme lákali děti. Kemp byl luxusní  - s dětským hřištěm (děti byly nadšené a spaní v kempu byl pro ně highlight celé dovolené), sprchami, velkou kuchyní, společenskou místností a jestě mnoho službami, které jsme během naší jediné krátké noci vůbec nestihli využít. 



Zrovna u tohoto kempu se ukázalo, jak mapy někdy klamou. Pláž byla opravdu hned za kempem, ale znamenalo to sejít tři patra po dřevěném schodišti, aby se člověk dostal na úzký pruh pláže, která byla posetá vyplavenými medůzami.  Ale i tak stála procházka po pláži za to.


Horší to bylo s dětmi v kempu. Naše děti jsou velmi hlučné a velmi hádavé. Takže jsme je neustále museli krotit, aby nerušili ostatní kempující. Zlaté kempování na divoko, kdy jsme byli až na jednu výjimku na místě zcela sami.

Příště už jen Legoland.