Pokaždé se mi do toho strašně nechce a pokaždé mne to chytne tak, že nevím, kdy přestat. Letos jsem zkoušela cibulové slupky, kurkumu, červené zelí a vařenou červenou řepu (to šedivé vajco).
Jáík má rád tmavě zelenou. Té lze docílit tím, že vajíčko nabarvené na modro v červeném zelí ponoříme krátce do zásaditého roztoku prací sody. Studeně zelená je na světě. Návody na přírodní barvení najdete u Cuketky.
To, co vypadá jako klobouk obrovského hřibu praváku, je náš letošní mazanec. První kváskový podle Maškrtnice. Placatý ale náš. Kváskovým pečením si krátím dlouhé měsíce karantény už od té doby, co jsem v Bezobalu koupila sušený žitný kvásek na váhu. Postupně jsem si jej oživila a teď aspoň jednou týdně peču chleba z žitného a něco sladkého z pšeničného. K tomu občas nějaké vafle nebo lívance.
Co vy? Dali jste se na pečení už loni na jaře, nebo až letos, nebo si to necháváte na jindy?