Dnes nás fotil muž a nevšiml si, že je foťák nastavený na manuální ostření. Moje vrásky a kruhy pod očima jsou ztraceny v rozmazanosti, ale emoce z fotek aspoň pro mne přímo čiší.
Naše ranní tulení (néé, že bych se netulila s Jáíkem a Jů celou noc, aspoň, že muž spící s námi v jedné posteli si vyspal dobře, protože obě děti se lepily na mne). V tomhle jsem myslím dobrá máma. Ve spoustě věcí ne, ale tulení mi jde.
Možná si říkáte, proč tak divně zakláním hlavu. To proto, že mi Jů počítala brady a napočítala jich asi devět. Tak se snažím mít na fotce jen jednu :-)
Krásnou neděli všem! Užívejme si tulení dokud to jde!
