Tmavě hnědý manšestr na kabátek jsem měla koupený déle než rok. Celou loňskou zimu jsem nosila v softshelce svého muže nebo softshelce, která byla sice koupená pro mě, ale byla mi velká. Na procházku fajn, ale do města jsem toužila po něčem míň sportovním. Zároveň mě lákala výzva tak složitého šití.
Kabátek je z manšestru, vypodšívkovaný je obyčejnou fialovou bavlněnou látkou, kterou můžete vidět na kapucce. Toužila jsem po fialové, cyklámenové nebo červené a tahle látka byla to nejlepší, co jsem sehnala. Nerada šiju za klasické podšíkoviny, protože hodně klouže.Jsem ráda, že jsem si kabátek ušila a nosím jej skoro denně. Kdybych mohla, tak bych mu přidala pár centimetrů na délku, protože, když nosím v manduce, tak Justýnce táhne na nožičky. Také bych šila spodní kapsy méně výrazné. Myslím si, že mi jeho barva sluší, cítím se v něm líp než ve větrovce a jsem na sebe hrdá, že jsem ho zvládla ušít, i když zpracování není dokonalé.
Ráda bych si ušila opravdový nosící kabát z vlněného flauše, podšitý prošívanou podšívkou, aby byl pořádně teplý. Zatím jsem ale nenašla tu správnou látku ve vhodné cenové relaci. Navíc stále váhám, zda šít kabát podle stejného střihu. Tento má výhodu v tom, že je jednoduchý - jeden přední díl, jeden zadní díl - a mám ho už hotový. Co se mi nelíbí, je to jak sedí vepředu přes prsa a v pase, nehezky se krabatí. Při nošení na zádech bych aspoň zepředu chtěla vypadat jako žena ne jako těhotná velbloudice. Při nošení na břiše je zase nějaké vypasování předních dílů k ničemu. Každopádně toho budu řešit nejdříve až příští podzim, do té doby nebude nejspíš čas a vhodná látka.
No comments:
Post a Comment
Děkuji za Vaše slova.