Z Prahy jsem vyrazili až ve čtvrtek dopoledne. Nejdřív k mojí babičce, která bydlí skoro cestou. Jen ta dé jednička je poslední dobou k neuvěření, místo plánovaných tří hodin nám cesta trvala pět a půl. U babičky jsme přespali a po snídani (čerstvě usmažené řízečky) jsme vyrazili směr chalupa. V nevytopené chalupě jsme si dali oběd - řízky zbylé od snídaně. Babi, děkujeme.
Naše kafáky. Děti se pravidelně perou o ten obrázkový, u mě ale vede ten s červenými "mandalami".
Jů ráda čte. Sourozencům i sama sobě.
Ryzec pravý. Mám svoje místečko, kde je nikdo nesbírá.
V neděli při odjezdu z chalupy jsme museli z cesty odstranit několik menších stromů či větších větví. Fotila jsem jen tu první. Jeden strom jsme holýma rukama odtáhnout nezvládli a tak bylo nutné ono místo objet po rozmáčené louce. Často s mužem přemýšlíme, jestli potřebuje to poloterénní auto, které máme, ale dnes bylo definitivně rozhodnuto.
Evi, je vidět, že je chaloupka v Beskydech. Velmi mi to připomíná místo, kde má chatičku Tomova maminka, klidně by to mohlo být kousek od ní...:-) P.
ReplyDelete