25.12.18

Vánočně


Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že se nám ty Vánoce letos nějak nevyvedly, i když snaha a ne zrovna malá byla. Mohl by prosím zákon o zachování hysteráčku přestat platit aspoň na Štědrý den?


Ale bylo pár světlejších okamžiků. Pózóvání s Michaelem aneb když váš kolega z ústavu je na plakátech všude po městě.


Hromadné foto u mimin. Ještěže měl muž sebou  pleskačku s vynikajícím rumem, protože jinak by tu cestu z Pohořelce na Malostranské náměstí, kterou Jáík kontinuálně prořval až se za námi všichni otáčeli, s námi nikdo nevydržel. Svádím na nervovou labilitu po neštovicích.


Večeře se povedla, všichni jedli, nikdo nic nerozlil. Co následovalo u rozbalování dárků, budiž zapomenuto na věky věků.


Soutěž o největší koště roku vyhrává náš stromeček. Byla jsem na sebe tak hrdá, že se nám podařilo loňský stříbrný smrček dobře aklimatizovat, takže přežil zimu. Že jsme ho celé léto dostatečně zalévali, aby přežil i to velké sucho. Přesně týden před Stědrým dnem jsem ho z vnitrobloku přenesla na chodbu. Strhla z něj ty dvě papírové tašky, které fungovaly jako skvělá izolace a bránili nadměrnému odpařování vody. Zavzpomínala jsem na sousedovic čivavu, kterou na podzim přejelo auto, když jsem ucítila z tašek pach její moči. Možná jsem i stromeček lehce zalila. A pak se to stalo. Někdy mezi 20:45 a 22:15 šel někdo kolem našich dveří a stromeček si odnesl. Podmisku a Jáíkovo odrážedlo tam nechal ležet. Myslím, že něco by mělo být pro zloděje tabu - krást na hřbitově ( i když kolikrát jsem byla u váz v pokušení), krást hračky dětem z kočárku a krást vánoční stromečky. Nakonec muž vyrazil v pátek k Chládkovi pro jiný, ale už tam měli samé košťátka a ta se snad  nekradou. Slibuji, že ho budeme mít stejně rádi jako ten stříbrný, protože na velikosti a na vzhledu přece nezáleží, a že si s aklimatizací i zaléváním dáme stejnou práci.


Světlá chvilka těsně před spaním.

Teď všechny ty emočně labilní děti spí a my se tu smějemu u filmu. Zítra snad bude líp.

12 comments:

  1. Evi, myslim, ze nasi emocne narocnou chvilku ze Stedreho vecera nic a nikdo netrumfne (a to nemyslim ty zabouchnute dvere). Jestli se zitra uvidime, tak se s vami podelime, ted uz se tomu i dokazeme zasmat.

    ReplyDelete
  2. Děti si umí ty své chvilky perfektně načasovat. U nás velký smutek a rozčarování, že Ježíšek nedonesl sliz..., takže asi tak :-). A to, že někdo krade před dveřmi, to je nepochopitelné. Mně teda jednou ukradli během chvilky starý sešmatlaný boty, ale stromeček... to je hodně ubohé. Hana M.

    ReplyDelete
    Replies
    1. No právě, pochopila bych kdyby ukradli to odrážedlo. Ony jsou ty vánoce emočně hodně náročné, rozčarování a smutku jsme si užili v minulých letech. Trochu pomáhá, že v tom nejsme sami.

      Delete
    2. Mě když ukradli z chodby před bytem dvojkocar před vánoci, já v 8. měsíci, jsem brečela dva dny v kuse, že to je jako ukrást kolečkové křeslo...

      Delete
  3. Jejda, tak snad se po Vánocích stromeček zase objeví ve vnitrobloku nebo v horším případě u popelnic, třeba ho ještě zachráníte. Taky mě napadá vyrazit na vánoční pátrání po sousedech, popřát jim hezký svátky a okouknout, jaký mají pěkný stromky. Ale i to košťátko je pěkný. Tak ať je líp!!!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dášo, sousedi to snad nebyli. Mužův kolega z práce měl stejný nápad, ale já jim věřím. myslím, že to byla nějaká návštěva, co se vracela domů a stromek se jí prostě hodil.

      Delete
  4. Evi, stromeček máte krásný, hned jsem se s láskou otočila na náš:-)
    Před roky můj taťka pro mě vymyslel variantu "příkop".
    Nechci umělý, nechci kvůli pár dnům ničit 2m krasavce, který si mohl v lese dál lebedit.
    No prostě mi taťka vždy přinese nějakou náletovou špičku, miluju ty skrčky mylinký a navíc se nám vejde na skříň kvůli kocourovi.
    Vzhledově máme letošní jako ten váš. A je krásný.
    A k tomu zloději...doufám, že se v tu chvíli roztočily boží mlýny...
    A pro úsměv, zabouchnuté dveře netrumfnu:-)) zdravím statečnou čtenářku - ale kdysi jsme měli ke štědrov.večeři narychlo brambory bo naše maminka ojarovala komplet celý lavor salátu a tatínek to pyšně "prohňácal" - to smí JEN ON.
    Tak dlouho jsme jí říkali, ať si ten jar ulejvá do jiné lahvičky (ne ona si jar nalila do té žluté buclaté od citronky), až jsme byli bez salátu.
    Evi, vše nej i k svátku a vydařený nový rok ve zdraví a vnitřním klidu:-)
    Magda

    ReplyDelete
    Replies
    1. Histroka s jarem je skvělá. Tolik práce se salátem a pak je to na vyhození. Když má člověk možnost mít náletové smrčky od cesty (jako my na chalupě), tak je to skvělá varianta.

      Delete
  5. Evi, jsem fakt v šoku. Zloděje nechápu, nerozumím a hlava mi to nebere. Takto dcera přišla před týdnem o své úspory, když si je vzala do školy, aby po vyučování nakoupila dárky pro kamarádky a učitele. Z šatny z aktovky zmizely peníze. Děkuji, že ne průkazka a karta na obědy, mohlo být jště lítání..
    Hlavně, že jste vše ustáli.
    Krásné dny celé rodině.
    Bohunka

    ReplyDelete
    Replies
    1. Bohunko, děkujeme za přání. U holek ve škole se jednu dobu taky dost kradlo. Přijít o všechny úspory, to musí moc mrzet.

      Delete
  6. K těm hysteráčkům - u nás Štědrý den dobrý, ale něco o tom taky vím. ;-) My máme naštěstí jen jednu "emočně labilnější" Ma, ale často to docela stačí. Nejlepší je, že ona je za chvíli zase v pohodě a já to pak vydejchávám… Hodně trpělivosti přeju! A nevěřím, že ten, u koho skončil váš stromeček, může mít šťastné Vánoce. Vaše košťátko je náhodou moc hezký. Kl.

    ReplyDelete
    Replies
    1. My máme jednu hodně a dva míň. Všechny navíc hrozně hlučné. Dneska měla svůj den zase Jó. A je to přesně tak, půl hodina šíleného řevu, pak už je dítě v pohodě, ale nám rodičům (a hlavně mému muži) to pokazí celý večer. Doufám, že už máme pro tyto svátky vybráno a bude klid.

      Delete

Děkuji za Vaše slova.