2.9.18

Sešito a prošito

Děti byly jeden týden v Brně u babičky a dědečka a já si myslela, kolik toho nestihnu. Jenže když jsem se konečně prokopala horou prádla a věcí přivezených z Chorvatska, byla středa pozdě večer.


Ve čtvrtek odpoledne jsem se přece jen dostala k rozpracované dece. Původní Kingfisher Quilt je čtvercový, ale já jsem se rozhodla deku protáhnout do obdélku. Celkový počet kytiček je tedy 61. Dlouho jsme zvažovala, jestli ušít borduru nebo ne, ale deka si to rozhodla sama. Byla moc krátká.


Tady testuji bordury - jeden úzký proužek z tmavší látky, jeden silnější z nejvtipnějších vidliček a nožů. Bílé puntíky na červené budou tvořit lem.


Sestavování sendviče proběhlo v pátek večer místo balení na chalupu. Věděla jsem, že to musím stihnout, když chci deku na chalupě ručně prošívat, a tak šlo všechno ostatní stranou. Balila jsem v sobotu dopoledne a zapomněla vzít dětem holínky a sobě větrovku.


Na chalupě jsem už jen prošívala a prošívala. Oproti "dece na chalupu" šlo prošívání rychle. Vybrala jsem klasickou perlovku světlounce růžové a bleděmodré barvy a prošívala jsem podél švů, které pojí jednotlivé kosočtverce.







Za dva týdny jsem měla prošito. Teď doma mne čeká už jen lem a nějaká datovací cedulka na zadní stranu. Činnosti, na které se těším, ale v podstatě mám ráda celý proces šití deky - od vybírání vzoru, přes plánování, počítání spotřeby látek, řezání, šití - ruční i strojové, sestavování sendviče, prošívání a ruční přišívání lemu. Nejvíc mne ale baví kochání se dekou a její pozorování v různém světle.

12 comments:

  1. Evi, parádní práce. Musela to být pořádná fuška, ale o to víc jí má pak člověk rád :-) Sama deky prošívám na stroji, ale ruční prošití je prostě jiná liga. Tak si mě nahlodala... :-) Krásné dny A.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Aničko, fuška to vůbec nebyla. Jen čistý relax. Buďto si u toho povídám s kamarádkami nebo prostě jen přemýšlím. Je to velký rozdíl oproti prošívání na stroji, kdy člověk tak trochu bojuje s hmotou deky.

      Delete
    2. Opravdu?... Tak to jsem asi potřebovala slyšet/číst... :-) Takhle "plynu" s háčkováním, a popravdě se raději celou tou hmotou deky opravdu při prošívání přikryju, než s ní zase bojovat u stroje .-) Díky za nakopnutí.

      Delete
    3. To přikrytí se dekou je příjemný bonus, který umocní relaxaci při prošívání :-)

      Delete
  2. Ta je moc krásná, škoda, že mi stále chybí odhodlání se do něčeho takového pustit. A tak zatím vyrábím háčkované deky, ačkoliv jedna trvá cca 160 hodin čistého času.

    ReplyDelete
  3. Evi, dokonalé !
    Jsi moc šikovná, trpělivá, cílevědomá,....!

    ReplyDelete
  4. Krásná, moc, máte můj obdiv. Ráda prošívám ručně, je to neskutečný relax. Těším se na hotovou deku :) Krásný den.

    ReplyDelete
  5. Jste úžasná. Lenka B.

    ReplyDelete
  6. obdivuju tu disciplínu dotáhnout věci do konce, i když to trvá dlouho.
    ono to vypadá, že vás spíš těší ten proces a výsledek už je "jen" za pověstná třešinka

    ReplyDelete
  7. Evi, opět achám a kochám a smekám.
    Bohunka

    ReplyDelete
  8. Děkuji všem za milé komentáře.

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše slova.