S dětmi na plachetnici II - klady a zápory

Myslím, že není těžké si představit, co je na dovolené na lodi tak lákavého.



























Asi každého hned jako první napadne pocit svobody a dobrodružství.  Ráno se probudíte a podle počasí si naplánujete, kam  zhruba pojedete. Cestou objevujete nová místa na koupání, zastavujete v přístavech historických měst a vesnic, lovíte ryby k večeři, opalujete se na palubě.



Jednou se koupete jen tak z lodi, jindy doplavete na liduprázdnou plážičku nebo dopravíte člunem na pláž, kde to žije.

Někdy přijde horší počasí, to si nasadíte záchranné vesty a sedíte nebo ležíte na palubě a snažíte se to přežít. Anebo si naopak užíváte pořádnou jízdu se vším tím houpáním, slanou vodou, která vám, co chvíli chrstne do obličeje, a pořádnými náklony lodi do strany.

Muže a kluky bude nejspíš bavit kormidlování lodi i jízdy na malém člunku. Bude je zajímat, jak nastavit plachty, aby loď jela, co nejrychleji. Jak se správně vypnout. Kdy má přijít obrat, kdy je lepší plachty zrefovat a kdy úplně stáhnout  a jet na motor.

Z přístavu se většinou vyráží na motor a teprve na volném moři se vytahují plachty. Ten okamžik, kdy se vítr opře do plachet a vypne se hučení motoru, je něco, co stojí za to zažít. Ten klid najednou, jen přirozené houpání lodi a šplouchání vln. Je to tak trochu jako koukání do ohně.

Příjemné je, že se dostanete na místa, kde možná nikdo není, nebo aspoň na ta, kde přes den bývá hodně lidí z jednodenních zájezdů, ale večer tam budete skoro sami.



























Možná máte s dovolenou na "jachtě" zafixovanou zafixovanou jako něco luxusního. Ano, může to být luxusní dovolená, pokud máte kapitána, který vám cestu naplánuje a odkormidluje, a pokud máte kuchaře, který uvaří. Pokud ne, nemůžete čekat, že si od vaření příliš odpočinete ( i když trochu ano, pokud je vás na lodi více rodin, tak se u vaření vystřídáte). Uklízení naštěstí moc není, jí se většinou venku v "kokpitu" a ten se uklízí spláchnutím mořskou vodou.

Co se týká negativ. I ta tu jsou. Ať je loď jakkoliv velká, pořád je to uzavřený prostor, který se neustále méně či více pohupuje ( a často se s vámi houpe i pevná zem, když už se na ni dostanete). Houpe se i v noci, někdy tak nešťastně, že nemůžete spát.

Není snadné se z lodi dostat pryč, nelze jen tak vystoupit a někam odejít, protože všude kolem vás je hluboká voda. Dostat z lodi se dá tak, že sami odplavete nebo někam přejedete na gumovém člunu. Často ale není kam, protože zrovna kotvíte v opuštěné zátoce, ze které nevedou žádné cesty. 

Proto je čas od času dobré zakotvit v přístavu, protože dostat se suchou nohou na břeh je občas k nezaplacení a možnost být chvilku sám bez ostatních členů posádky stejně tak. Taky se hodí nakoupit, doplnit vodu a elektřinu, zajít si na kafe a zmrzlinu a hlavně nechat děti pořádně vyběhat (protože to jim na lodi fakt chybí a plavání běhání nenahradí).

K městskému molu je dobré v letní sezóně přijíždět poměrně brzy, jinak může být obsazené a vy skončíte zakotvení na bójce bez možnosti snadného přístupu na pevninu, obklopeni ne zcela čistou vodou.

Dalším z negativ je poměrně velká ztráta osobního soukromí. Každá dvojice má obvykle svou kajutu, ale tu si představte jako prostor s nízkým stropem o půdorysu nepravidelně tvarované manželské postele. Když se zavřou dveře, tak maličkými okénky proudí dovnitř jen velmi omezené množství čerstvého vzduchu. Na moderních lodích bývají obvykle jedna až dvě koupelny s toaletami, ale všechno je je slyšet a ti stydlivější mohou mít problém vykonávat některé tělesné potřeby. Ne každý si zvládne ráno "na Adama" zaplavat do odlehlejší části zátoky ( a ještě se tím předem pochlubí ostatním členům posádky). ( A co teprve  "manželské povinnosti" ;-))

Hygiena je kapitola sama pro sebe. Zásoba sladké vody na lodi je omezená a proto je dobré jí šetřit. Netěšte se tedy na dlouhé večerní sprchování, čeká vás krátká rychlá sprcha na spláchnutí slané vody v lepším případě po každém koupání, aby vás krystalizující sůl nekousala. Ženy s dlouhými vlasy mají příděl vody trochu vyšší :-)

Další, co vás na lodi jistě nemine je ponorková nemoc, s jejímž názvem je to tak trochu jako  pojmenováním ranních nevolností. Tak jako se ranní nevolnosti netýkají jen rána, se i ponorková nemoc netýká jen ponorek. Proto je dobré pečlivě vybrat, s kým na loď pojedete, protože vás čeká týden, kdy si budete opravdu nablízku. O výběru kapitána a posádky budu psát příští týden.

Závěrečný tip:
Pokud stejně jako já čtete raději romány než cestopisy a průvodce, mohu vám doporučit knihu Modrá od Lucy Clarkeová.  Atmosféra na lodi je na ní skvěle vylíčena a příběh je dostatečně napínavý, aby jste knihu dočetli až do mrazivého konce.