6.2.18

S dětmi na plachetnici II - klady a zápory



Myslím, že není těžké si představit, co je na dovolené na lodi tak lákavého.



























Asi každého hned jako první napadne pocit svobody a dobrodružství.  Ráno se probudíte a podle počasí si naplánujete, kam  zhruba pojedete. Cestou objevujete nová místa na koupání, zastavujete v přístavech historických měst a vesnic, lovíte ryby k večeři, opalujete se na palubě.



Jednou se koupete jen tak z lodi, jindy doplavete na liduprázdnou plážičku nebo dopravíte člunem na pláž, kde to žije.


Někdy přijde horší počasí, to si nasadíte záchranné vesty a sedíte nebo ležíte na palubě a snažíte se to přežít. Anebo si naopak užíváte pořádnou jízdu se vším tím houpáním, slanou vodou, která vám, co chvíli chrstne do obličeje, a pořádnými náklony lodi do strany.


Muže a kluky bude nejspíš bavit kormidlování lodi i jízdy na malém člunku. Bude je zajímat, jak nastavit plachty, aby loď jela, co nejrychleji. Jak se správně vypnout. Kdy má přijít obrat, kdy je lepší plachty zrefovat a kdy úplně stáhnout  a jet na motor.


Z přístavu se většinou vyráží na motor a teprve na volném moři se vytahují plachty. Ten okamžik, kdy se vítr opře do plachet a vypne se hučení motoru, je něco, co stojí za to zažít. Ten klid najednou, jen přirozené houpání lodi a šplouchání vln. Je to tak trochu jako koukání do ohně.


Příjemné je, že se dostanete na místa, kde možná nikdo není, nebo aspoň na ta, kde přes den bývá hodně lidí z jednodenních zájezdů, ale večer tam budete skoro sami.



























Možná máte s dovolenou na "jachtě" zafixovanou zafixovanou jako něco luxusního. Ano, může to být luxusní dovolená, pokud máte kapitána, který vám cestu naplánuje a odkormidluje, a pokud máte kuchaře, který uvaří. Pokud ne, nemůžete čekat, že si od vaření příliš odpočinete ( i když trochu ano, pokud je vás na lodi více rodin, tak se u vaření vystřídáte). Uklízení naštěstí moc není, jí se většinou venku v "kokpitu" a ten se uklízí spláchnutím mořskou vodou.


Co se týká negativ. I ta tu jsou. Ať je loď jakkoliv velká, pořád je to uzavřený prostor, který se neustále méně či více pohupuje ( a často se s vámi houpe i pevná zem, když už se na ni dostanete). Houpe se i v noci, někdy tak nešťastně, že nemůžete spát.


Není snadné se z lodi dostat pryč, nelze jen tak vystoupit a někam odejít, protože všude kolem vás je hluboká voda. Dostat z lodi se dá tak, že sami odplavete nebo někam přejedete na gumovém člunu. Často ale není kam, protože zrovna kotvíte v opuštěné zátoce, ze které nevedou žádné cesty. 


Proto je čas od času dobré zakotvit v přístavu, protože dostat se suchou nohou na břeh je občas k nezaplacení a možnost být chvilku sám bez ostatních členů posádky stejně tak. Taky se hodí nakoupit, doplnit vodu a elektřinu, zajít si na kafe a zmrzlinu a hlavně nechat děti pořádně vyběhat (protože to jim na lodi fakt chybí a plavání běhání nenahradí).



K městskému molu je dobré v letní sezóně přijíždět poměrně brzy, jinak může být obsazené a vy skončíte zakotvení na bójce bez možnosti snadného přístupu na pevninu, obklopeni ne zcela čistou vodou.




Dalším z negativ je poměrně velká ztráta osobního soukromí. Každá dvojice má obvykle svou kajutu, ale tu si představte jako prostor s nízkým stropem o půdorysu nepravidelně tvarované manželské postele. Když se zavřou dveře, tak maličkými okénky proudí dovnitř jen velmi omezené množství čerstvého vzduchu. Na moderních lodích bývají obvykle jedna až dvě koupelny s toaletami, ale všechno je je slyšet a ti stydlivější mohou mít problém vykonávat některé tělesné potřeby. Ne každý si zvládne ráno "na Adama" zaplavat do odlehlejší části zátoky ( a ještě se tím předem pochlubí ostatním členům posádky). ( A co teprve  "manželské povinnosti" ;-))


Hygiena je kapitola sama pro sebe. Zásoba sladké vody na lodi je omezená a proto je dobré jí šetřit. Netěšte se tedy na dlouhé večerní sprchování, čeká vás krátká rychlá sprcha na spláchnutí slané vody v lepším případě po každém koupání, aby vás krystalizující sůl nekousala. Ženy s dlouhými vlasy mají příděl vody trochu vyšší :-)


Další, co vás na lodi jistě nemine je ponorková nemoc, s jejímž názvem je to tak trochu jako  pojmenováním ranních nevolností. Tak jako se ranní nevolnosti netýkají jen rána, se i ponorková nemoc netýká jen ponorek. Proto je dobré pečlivě vybrat, s kým na loď pojedete, protože vás čeká týden, kdy si budete opravdu nablízku. O výběru kapitána a posádky budu psát příští týden.

Závěrečný tip:
Pokud stejně jako já čtete raději romány než cestopisy a průvodce, mohu vám doporučit knihu Modrá od Lucy Clarkeová.  Atmosféra na lodi je na ní skvěle vylíčena a příběh je dostatečně napínavý, aby jste knihu dočetli až do mrazivého konce.

8 comments:

  1. Ráda se na lodě dívám z dálky :-). Fotky jsou krásné, úplně závidím ta krásná místa, na které by se člověk na břehu jen těžko dostával. Jen škoda, že jakékoliv houpání mi zvedá žaludek... Pojedete im letos? Jak to prožívají děti?

    ReplyDelete
    Replies
    1. Klári, já mám lodě nejraději na obrázku, ale holt osud chtěl jinak .. Mám štěstí, že mi nebývá zle. Na krásná místa se člověk dostane, to jo. Mě se líbí, že člověk vidí města a vesnice z pohledu z jakého ho běžně vídali domácí lidé nebo tehdejší cestovatelé, protože ti nepřijížděli autem z vnitrození, ale právě po moři.

      Letos jsem jet nechtěla, ale dětem pobyt u moře zdravotně velmi pomáhá, poslední dvě zimy nejsou skoro vůbec nemocné (snad jsem to nazakřikla), takže nakonec pojedeme aspoň na týden jako rodina a holky tam budou dvy týdny s prarodiči.

      Dětem se to líbí, mají štěstí, že jim houpání nevadí. Jáík jezdí na lod odmala, tak mu to asi přijde úplně normální.

      Delete
    2. Tak o příznivých účincích moře vůbec nepochybuji, vůbec by mi nevadilo žít blíž ;-). Myslím, že hokám by se to taky líbilo.
      Máte můj obdiv.

      Delete
  2. Evi, oba clanky me nadchly, zacala jsem se strasne tesit na leto ☺

    ReplyDelete
  3. Jak se Vám líbil Vis ? Je to moje srdcová lokalita.
    Jana vránová

    ReplyDelete
    Replies
    1. Vis je krásný, ale na mne nejvíc zapůsobila předloni Korčula a pak Biševo.

      Delete
  4. Evi, vy umíte krásně psát. Takto na obrázku mi loď přijde romantická. Ráda bych tam byla, ale mlhavě tuším, že mal de mer, bych měla celou dobu a můj muž má rád pevnou půdu pod nohama. Možná tak hausbót někde v Holandsku, kde je k pevnině
    z lodi krok.
    Ale máte krásné fotky a vaše dovolená musela být nádherná. Určitě jste hodně tolerantní člověk, když dokáže být na lodi i s další rodinou.
    To já bych právě nešla ani na ten záchod.
    A co vaše děti? Jak jim se to líbí?
    Lenka B.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Lenko, nevím, jak moc jsem tolerantní, ale tu druhou rodinu si člověk musí vybrat nějakou osvědčenou jinak by to bylo hodně náročné. Chození na záchod je kapitola samo pro sebe. Mám menší traumátko z prvního pobytu na lodi, kdy tam záchod sice byl, ale jen chemický, a měli jsme víceméně zakázáno na něj chodit. Znamenalo to čurat ze zádi přímo do vody, za jízdy, v zátoce, v přístavu. Ted už máme normální splachovací záchod na mořskou vodu, člověk se na něm může zavřít, ale i tak je soukromí dost narušené.

      Děti jsou v pohodě. Holky tráví na lodi půlku prázdnin.

      Delete