Vánoční dárky zpětně

Tohle bude ten nejmíň aktuální článek ever. Chtěla bych si totiž hlavně pro sebe zaznamenat, jaké dárky dostaly děti pod stromeček v roce 2017. Před Vánoci jsem hodně řešila kolik dárků jim dát, aby jich nebylo ani moc ani málo. Dost se to i na blozích řešilo. Třeba tady, tady a tady. Naše Jó poslední dvoje Vánoce obrečela, protože nedostala to, co si nejvíc přála a mne to docela mrzelo. Tentokrát si naštěstí přála něco rozumného (Lego) a tak jsme neměli problém jí ho koupit.

Jů se na festivalu Mini zamilovala do Kufříkova a hlavní dárek pro ni byl na světě. Přála si hlavně dřevěné postavičky, miminko a kolíbku. (Oblečky na fotce jsou výtvorem čiště jejím a její stejně staré kamarádky).

Pro Jáíka byl dárek taky jasný. Kudy chodí, tudy kouká po stavebních strojích a traktor-bagr je jeho největší oblíbebec ze všech. Koupila jsem ho z druhé ruky.

Holky jako druhý dárek dostaly každá jeden stávek na tkaní koberečků od Pikle z pytle. Jáík dostal hasičské Duplo (taky z druhé ruky). Když to beru zpětně, myslím, že všem dětem by jeden velký dárek na hraní úplně stačil.  

Kniha pod stromečkem by určitě neměla chybět. Tohle je hromádka, kterou naše děti dostaly. Každý dostal jednu knihu u nás a jednu u jedné z prababiček. K tomu si holky navzájem koupily dívčí románky pro mladší školačky v knihkupectví a pak si je pomohly doma zabalit :-) Jáík dostal od každé z holek taky dáreček - dinosaura a knihu o dinosaurech, obojí z dobročinných bazarů.

Naše děti sice mají každý svou pamětní knížečku, ale protože mají každý jinou nebo jiné vydání té samé, nedělá to dobrotu. Měla jsem tudíž dobrou záminku koupit každému knížečku To je moje od Rosy Mitnik s něžnými ilustracemi Jany Nachlingerové. Rovnou jsem objednala i kufříky na památeční věci.

Věcičky jsem postupně shromažďovala na jedno tajné místo a během dopolední, kdy byl Jáík ve školce, jsem je skládala do kufříků, vyplňovala knížečky a lepila fotky. Snažila jsem se, aby to bylo, co nejvíc spravedlivé, protože naše děti jsou na to dost citlivé. K té příležitosti jsem si koupila své první plnící pero od základní školy. Úplně jsem se do něj zamilovala a nosím ho všude sebou. Líbí se mi, jak krásně klouže po papíru, a to, že i moje neumělé písmo díky němu hned líp vypadá. 

Děti dostaly i několik společných dárků. Jedním z nich byla kniha Vyber si své řemeslo, kterou jsem koupila po velkém úspěchu knihy Vyber si své povolání. Dalším společným dárkem pro celou rodinu byly dvě fotoknihy. Stalo se to tak trochu omylem, ale myslím, že z toho uděláme tradici - na Vánoce bude pod stromečkem fotokniha za uplynulý rok. Bude to mít jedno ohromné pozitivum - budu mít velmi silnou motivaci fotoknihu vytvořit.

Celá rodina jsme také dostali nerezové půllitry a nerezová brčka.



A ten nejlepší dárek nakonec. Od mé drahé sestry dostaly děti poukázku na den v Bongu (nebo jeho pražské obdobě zvané Toboga). Je to dárek i pro nás rodiče a to se cení.

Když bych to měla celé shrnout, dárků mohlo být méně. Jeden hlavní hravý dárek, kniha a pak něco pro všechny (fotokniha a třeba něco zážitkového). Děti dostávají další dárky u dvou babiček a dědečků a u dvou prababiček (ty zařizuji já, tentokrát to byly knihy a hrnky), takže zkrátka nepřijdou. Mám radost, že se mi alespoň dva dárky podařilo pořídit z druhé ruky (Duplo a bagr pro Jáíka) a holčičky také s mojí pomocí vybraly něco pro Jáíka v dobročinném obchodě. Líbilo se, že si holky dávaly dárky navzájem, což množství dárků také trochu navýšilo. Příští rok bych ráda dětem ušila něco pěkného na sebe, letos jsem to už nestihla, i když látky jsem měla koupené.