Do vlastní nádoby

Do nového roku jsme si dala předsevzetí, že se budu snažit nakupovat ještě trochu víc bez obalu. Se sypkými potravinami, pečivem a ovocem a zeleninou většinou nemám problém, ale stále nakupujeme hodně jídla v plastu. Potraviny balené v papíru, ve skle nebo kovu neřeším, beru tyto suroviny jako recyklovatelné stále dokola (sklo, kov) nebo obnovitelné (papír). 

Omlouvám se, že fotky nejsou nic moc. Nebylo světlo a fotografované objekty taky nejsou žádné designovky. Mohla bych si koupit krásné fotogenické sklenice na skladování, ale o tom zerowaste není.  Tyhle plastové nádoby pro mne fungují daleko lépe (jen ti moli se do nich dostanou, to musím přiznat).

Jen takové poznámky k bezobalovému nakupování. Trocha mých drobných pokroků a snad i inspirace pro vás.

Před nákupem. Zjistila jsem, že nakupovat do látkových pytlíků je sice super v tom, že jsou lehké a skladné, ale mám tendenci nakoupit větší množství sypké potraviny než se mi vejde do nádoby, ve které ji poté skladuji. Takže pokud to jde nakupuji rovnou do skladovací nádoby.

Po nákupu: Avent kelímky, které jsem si koupila coby čerstvá matka, naplněné luštěninami. Krabička od kakaa plná sypkého černého čaje. Červená řepa na pomazánku. Klubíčko bez pytlíku. Olivový olej. Sodovky (limonády) ve vratných lahvích. Uzené tofu (mají v Bezobalu, ale bohužel ne pořád). Šunka a vlašák z řeznictví, protože ne všichni, co nakupují bez obalu, jsou vegani a stravují se zdravě :-) Můj muž tyhle salátky miluje a já mu je raději koupím bez obalu než, aby si je kupoval sám do jednorázové plastové krabičky, i když i to se děje.

Zajímalo by mě, co na to bezobalové nakupování říkají Vaše drahé polovičky a děti. Sdílí vaše nadšení nebo tiše trpí? Ignorují vaše snahy? Stydí se za vás? Přemýšlejí nad tím?