Jízda z města I

Jak je vidět z předchozích článků, situace posledních dní mne opravdu stresuje. Rozhodli jsme se tedy půjčit si obytný vůz pro pět a odjet na prodloužený víkend z Prahy. Kromě odpočinku, jsme si chtěli naživo vyzkoušet, jak to vlastně v obytňáku funguje a jak nás pět zvládne vedle sebe žít na tak malém prostoru. V teplém létě s dlouhými dny je snadné cestovat i se stanem. Na podzim, kdy venku prší, je už hodně chladno a stmívá se v šest, může být i obytňák docela výzva. Ten náš vypůjčený byl opravdu luxusní, se záchodem, sprchou, trojplotýnkou a topením. Takže přežití i v tom nečase, co o víkendu byl, bylo snadné.

Kam přesně pojedeme, jsme vůbec neplánovali. V pátek odpoledne jsme vyrazili směrem na Karlovy Vary. Po perné chvilce na parkovišti před Lidlem v Novém Strašecí, kdy jsme způsobili nechtěnou show všem místním, jsme pokračovali západ. Na jedné benzínce jsme viděli asi tu nejkrásnější duhu svého života.

Těsně před setměním jsme našli místo na spaní na odbočce k památné lípě u Nepomyšle. 

Sobotním upršeným dopolednem jsme se prospali a prováleli. 

Fascinuje mne, že kamkoliv v naší zemi zamíříme, najdeme tak krásná místa, že mne z toho někdy až bolí srdce. Některá městečka  v tomto kraji by potřebovala trochu opravit, ale té skryté lehce zanedbané krásy tam bylo tolik. Krajina směrem na Vary mi připadala velmi malebná a zvlášť teď na podzim vynikly zalesněné kopce roztroušené mezi pastvinami s pasoucím se dobytkem. 

Příště více. Teď jdu konečně chvíli pracovat, protože intenzivní soustředění funguje na můj stres asi nejvíc.