Kurz volného quiltování

Jednodenní kurz úvodu do techniky volného quiltování  (VQ) se konal začátkem června ve vesnici kousek za Prahou. Pro mne to znamenalo umístit někam na celý den všechny tři děti (nakonec všechny jely s mužem na Jůiny závody, ale ještě o půlnoci spaly dvě ze tří u mojí sestry) a MHD s taškou se šicím strojem dojet na místo určení. Dojela jsem tam, našla celá zpocená a orvaná z nesení těžkého a neforemného nákladu místo, kde se konal kurz a zjistila jsem, že jsem si spletla den a místo quiltování se budou barvit látky :-(  Přiznávám, že jsem si sedla a rozhodla se, že teď anebo nikdy. Buďto přemluvím lektorku nebo jedu domů. Druhý den z víkendu jsem bez dětí  být nechtěla. Měla jsem obrovské štěstí, že na barvení látek byla přihlášená jen jedna účastnice a tak měla lektorka dost prostoru a času se mi věnovat. Díky za to.

Paní Dohnalová dovezla spoustu svých výtvorů na ukázku. Většinu látek si sama barví a pak je prošívá zmíněnou technikou. Samotný kurz spočíval hlavně v nastavení stroje, hromadě pokreslených papírů a trošce šití na závěr.  Za velký přínos považuji pochopení principu této techniky, nastavení stroje apod. pod vedením, takže chyby jsou ihned zachyceny a opraveny. Člověk pak může věnovat energii samotnému tvoření nikoliv technickému nastavení. Moc jsem nefotila, takže další fotky jsou už z domova.

Co potřebujete na VQ? Základem je patka na VQ, kterou je nutné si koupit, bez ní to nejde. Hodí se rozšiřující stolek a rukavice (ne kvůli ochraně prstů, jak jsem si myslela, ale kvůli lepšímu uchopení látky).

Moje první pokusy. Volné quiltování je vlastně kreslení nití na látku spočívající v tom, že nohou šlapete na pedál stroje a rukama hýbete látkou pod jehlou, která na látku kreslí stehy. Takhle to zní jednoduše, v praxi není zcela snadné sladit to, jak moc přišlápnete pedál s tím, jak rychle hýbete látkou. Překvapilo mne (a nejen mne), že tohle mi docela šlo (ten učitel z autoškoly, který se mne (spíš řečnicky) ptal: "Slečno, vy asi nejste moc technický typ, co?"  by asi dost koukal).

Co mi asi nikdy nepůjde je kreslení, ale to mi nevadí. Nešlo mi o žádné složité vzory, jen o pochopení principu a nastavení technických záležitostí, což jsem myslím zvládla.

Vpravo vzorníček od lektorky, vlevo můj pokus na látce (u těch housenek, by asi koukal ten druhý učitel z autoškoly, který říkal: " Slečno, vyberte si jeden pruh a v tom jeďte!" ).

Dole uprostřed obrázek od Jů. Sice nepochopila princip VQ, ale zato obrázek vystínovala a tak působí 3D.

Kurz považuji ze velmi přínosný hlavně pro zájemce touto technikou vůbec nepolíbené (já sama jsem si quiltovací patku koupila den předem a na kurzu jsem ji teprve vybalila z obalu). Pokud už jste VQ někdy zkoušeli a chtěli byste se spíše zdokonalit, tak paní Dohnalová nabízí i kurzy pro pokročilé.

PS: Tento příspěvek není sponzorovaný. Na kurz jsem se přihlásila sama ze své potřeby a zaplatila jsem si jej také sama. Lektorka vůbec nevěděla, že jsem "blogerka".