Vrátili jsme se bez dětí v neděli v noci, abychom rovnýma nohama skočili do pracovního procesu. Tak moc unavená celý týden jsem snad ještě nebyla, potřebovala bych ještě jednu dovolenou na zotavenou, přitom se vlastně nic až tak náročného neudálo. Asi je to těmi tlaky při změnách počasí a nedostatkem spánku.
Fotky jsou pořád dokola to samé už šestý rok. Nás pět, jiných pět a jedna plachetnice. Letos to bylo moc fajn, děti samostatné, první týden přes den přiměřené horko a v noci chladno. Pak se to celé nějak pokazilo, začalo horko, kamarádi odjeli a jedno z dětí trpělo na hysteráčky.
Komiža na Visu a výhledy na Biševo.
No comments:
Post a Comment
Děkuji za Vaše slova.