Letos se nám moc nevyvedly Velinoce jedny. Z nejrůznějších důvodů. Nic strašného. Nikdy jsem Velikonoce moc neprožívala. Poslední roky se mi ale líbilo to setkávání se s kamarády, známými a sousedy, kteří k nám vymrskat holky. Ale i přes to si připomenu pár pozitiv, protože bylo krásně.
Na chalupě všechno kvetlo.
I narcisky pod studánkou, které jsem tam loni zasadila.
Na Velikonoční pondělí jsme už byli zase zpátky v Praze. Uvila jsem tři věnce ze surovin za chalupy.
Vajíčka zdobila Jů úplně bez cizí pomoci. I ty oči si koupila v papírnictví sama. Je k neuvěření, jak už jsou holky samostatné. Někdy až moc.
Koule a kruhy. Pořád jsem z těch světel nadšená. Koupili jsme větší žárovky a jsou ještě vtipnější.
Jóin zajíček ze školní dílničky, Jáíkovo vojácké (maskáčové, klukovsky barevné) vajíčko.
Takové sucho. Velmi mne trápí. Těžko se mi raduje z pučícícho lesa, když od nohou se práší už teď v březnu.
Co mi v pondělí večer spravilo náladu? Děti dovádějící na zahradě a dlouho odkládáné přesazování pokojovek.
Část zůstane doma, část vezmu do práce, část na další štafetu do Zahrady na niti.
Evi, hezké fotky, krásné dekorace :-) My jsme také část Velikonoc prožili mimo město, v přírodě a na zahradě. O to víc jsme viděli tu souš. Musím říct, že vyhlížím déšť každým dnem, mám z toho dalšího vývoje strach. Začali jsme chytat vodu v kuchyni (např. od omývání zeleniny, rukou - bez saponátu) a zalíváme s ní břízu před domem. Člověk má pocit, že dělá "aspoň něco", takový lék proti pocitu bezmoci. Mějte se hezky, mávám Petra
ReplyDeleteTo sucho je děsivé. Dneska muž poslouchal zprávy BBC a jedna horší než druhá. Je mi z toho zle. Doufám, že zítra konečně aspoň trochu zaprší. Takový duben bez aprílového počasí jsem ještě nezažila.
Delete