22.4.19

Velikonoce na chalupě i v Praze


Letos se nám moc nevyvedly Velinoce jedny. Z nejrůznějších důvodů. Nic strašného. Nikdy jsem Velikonoce moc neprožívala. Poslední roky se mi ale líbilo to setkávání se s kamarády, známými a sousedy, kteří k nám vymrskat holky. Ale i přes to si připomenu pár pozitiv, protože bylo krásně.


Na chalupě všechno kvetlo.


I narcisky pod studánkou, které jsem tam loni zasadila.


Na Velikonoční pondělí jsme už byli zase zpátky v Praze. Uvila jsem tři věnce ze surovin za chalupy.


Vajíčka zdobila Jů úplně bez cizí pomoci. I ty oči si koupila v papírnictví sama. Je k neuvěření, jak už jsou holky samostatné.  Někdy až moc.



Koule a kruhy. Pořád jsem z těch světel nadšená. Koupili jsme větší žárovky a jsou ještě vtipnější.




Jóin zajíček ze školní dílničky, Jáíkovo vojácké (maskáčové, klukovsky barevné) vajíčko. 




Takové sucho. Velmi mne trápí. Těžko se mi raduje z pučícícho lesa, když od nohou se práší už teď v březnu.


Co mi v pondělí večer spravilo náladu? Děti dovádějící na zahradě a dlouho odkládáné přesazování pokojovek.


Část zůstane doma, část vezmu do práce, část na další štafetu do Zahrady na niti.

2 comments:

  1. Evi, hezké fotky, krásné dekorace :-) My jsme také část Velikonoc prožili mimo město, v přírodě a na zahradě. O to víc jsme viděli tu souš. Musím říct, že vyhlížím déšť každým dnem, mám z toho dalšího vývoje strach. Začali jsme chytat vodu v kuchyni (např. od omývání zeleniny, rukou - bez saponátu) a zalíváme s ní břízu před domem. Člověk má pocit, že dělá "aspoň něco", takový lék proti pocitu bezmoci. Mějte se hezky, mávám Petra

    ReplyDelete
    Replies
    1. To sucho je děsivé. Dneska muž poslouchal zprávy BBC a jedna horší než druhá. Je mi z toho zle. Doufám, že zítra konečně aspoň trochu zaprší. Takový duben bez aprílového počasí jsem ještě nezažila.

      Delete

Děkuji za Vaše slova.