Ještě pár střípků z hor

Zase jsme měli štěstí na zajímavě zařízený hotelový pokoj. Takové nefalšované retro. S mužem jsme to tipovali na konec sedmdesátých let. 

Postel byla prosím sklápěcí resp. zvedací. Sice jsme to nezkoušeli, ale podle všeho bylo možné ji celou zvednout a zaklopit do toho zeleného výklenku. Pokojské to evidentně čas od času provedly, protože pod ní bylo nezvykle čisto.

Líbily se mi hlavně ty (modřínem ?) dýhované skříňky, které byly ještě tak postaru členěné a hodně promyšlené. 

Tady asi kdysi bývala lampička na čtení v posteli. Bohužel už tam asi z bezpečnostních důvodů nebyla. 

Čím dál tím častější chvilku společného hraní.

Když si Jáík něco zamiluje, tak to nosí pořád a nejradši by s tím i spal (na fotce je to přilba a lyžařské brýle, dnes a včera to byly sluneční brýle).

Obědy byly nejlepší. Řízky, pizza a lassagne (masové i rybí). Mňam. Pak šup do postele na odpolední siestu a když se člověk probudil včas, mohl jít ještě lyžovat. Stačilo si obout lyžáky, vyjít před hotel, nazouty lyže a nasednout na sedačku. Pro rodiny s malými dětmi značka ideál. 

Zatímco kolem hotelu ještě vládla zima, dole v údolí už pomaličku začínalo jaro.

Krásné jaro všem!