Deka pro Hedu a jedna hádanka nakonec

Našim blízkým kamarádům se narodilo první miminko. Už tak dlouho jsem nešila žádnou hrací deku pro děťátko z našeho okolí, že jsem na tohle šití moc těšila, ale přesto jsem potřebovala nějaký termín, abych se donutila začít. Pomohl termín odjezdu do Brna, kde mělo dojít k předání, a tak jsem se 23.12. rozhoupala a pustila se do stříhání. Jeden večer stříhání, jeden sešívání (Štědrý den), jeden prošívání a v autě cestou do Brna už jen pohodové ruční přišívání lemu.

Deka má rozměry cca. 106 x 106 cm. Speciálně kvůli ní jsem jela dvakrát k Mrázovi pro černou Konna Cotton, protože černá jednobarevná látka na dece musela být opravdu kvalitní, jinak by to nebylo ono. Poprvé ji neměli, podruhé naštěstí ano. Koupila jsem jí přesně jeden metr a stačila jen tak tak. Nezbylo mi skoro nic a několik čtverečků na dece jsem musela sešívat z více kousků. Doteď nechápu, jak je to možné. 

Bílou Konnu jsem měla doma (Občas mají Konnu Cotton u Mráze v Holešovicích ve slevě, ať už jako metráž nebo zbytek, to pak nikdy neodolám a koupím si něco do zásoby. Tyhle kvalitní jednobarevky se vždycky hodí), stejně tak ty barevné kousíčky, které ladí s látkou použitou na zadní straně.

Vrchní část deky se mi po sešití skoro vůbec nelíbila, vlastně mě ten černobílý kontrast dost vyděsil. Nebude miminko hrůzou plakat, když bude pást koníky?  Ale zkušenost mi říkala, že tyhle kontrasty se zmírní, když se deka prošije. A tak jsem nad tím moc nepřemýšlela a šla raději brzo spát. Dalšího dne večer jsem se pustila do prošívání. Zvolila jsem světlounce růžovou nit v domnění, že tím trochu zmírním kontrasty a růžová nit nebude z černých ploch tak zářit. Prošívala jsem bez průběžného kochání hodinku a pár minut a teprve poté jsem se na deku podívala. Růžová nit bohužel zářila stejně jako bílá a já měla chuť se jít zahrabat, tolik nadějí, práce a času a teď tohle. Místo toho jsem ještě z posledních sil přišila červený lem a šla zase spát. 

 

Látka na zadní stranu je pro mne velmi speciální. Mockrát jsem ji obdivovala na amerických blozích, pak jsem si ji koupila v New Yorku v Purl Soho, dokonce jsem se při tom nechala vyfotit. V plánu bylo, ji použít na deku pro naše vlastní dítko, ale nikdy na to nedošlo. Dlouho jsem ji šetřila a až nyní přišel čas ji použít. Vystačila taky tak akorát.

Zatímco přední straně prošití moc nepomohlo, zadní divočina se tím trochu zklidnila.

Nakonec jsem se dekou smířila a ty kontrasty jí odpustila. Příště bych možná prošívala černou nití, protože černých ploch je na dece víc než bílých a kontrast by se tím možná trochu zmírnil. 

Hádanka:

Při šití deky jsem se inspirovala dílem jednoho našeho malíře. Okopírovala jsem jednu jeho grafiku, ale v podobném stylu namaloval i několik obrazů. Grafika je originálně černobílá, já jsem pár černých trojúhelníků nahradila barevnými, ale jinak jsem nic neměnila. Poznáte o jakého malíře jde? 

Nápověda: Je autorem mozaiky ve stejném stylu.

Odpověď: je zde.

Krásný víkend.