4.1.18

Deka pro Hedu a jedna hádanka nakonec



Našim blízkým kamarádům se narodilo první miminko. Už tak dlouho jsem nešila žádnou hrací deku pro děťátko z našeho okolí, že jsem na tohle šití moc těšila, ale přesto jsem potřebovala nějaký termín, abych se donutila začít. Pomohl termín odjezdu do Brna, kde mělo dojít k předání, a tak jsem se 23.12. rozhoupala a pustila se do stříhání. Jeden večer stříhání, jeden sešívání (Štědrý den), jeden prošívání a v autě cestou do Brna už jen pohodové ruční přišívání lemu.


Deka má rozměry cca. 106 x 106 cm. Speciálně kvůli ní jsem jela dvakrát k Mrázovi pro černou Konna Cotton, protože černá jednobarevná látka na dece musela být opravdu kvalitní, jinak by to nebylo ono. Poprvé ji neměli, podruhé naštěstí ano. Koupila jsem jí přesně jeden metr a stačila jen tak tak. Nezbylo mi skoro nic a několik čtverečků na dece jsem musela sešívat z více kousků. Doteď nechápu, jak je to možné. 


Bílou Konnu jsem měla doma (Občas mají Konnu Cotton u Mráze v Holešovicích ve slevě, ať už jako metráž nebo zbytek, to pak nikdy neodolám a koupím si něco do zásoby. Tyhle kvalitní jednobarevky se vždycky hodí), stejně tak ty barevné kousíčky, které ladí s látkou použitou na zadní straně.

Vrchní část deky se mi po sešití skoro vůbec nelíbila, vlastně mě ten černobílý kontrast dost vyděsil. Nebude miminko hrůzou plakat, když bude pást koníky?  Ale zkušenost mi říkala, že tyhle kontrasty se zmírní, když se deka prošije. A tak jsem nad tím moc nepřemýšlela a šla raději brzo spát. Dalšího dne večer jsem se pustila do prošívání. Zvolila jsem světlounce růžovou nit v domnění, že tím trochu zmírním kontrasty a růžová nit nebude z černých ploch tak zářit. Prošívala jsem bez průběžného kochání hodinku a pár minut a teprve poté jsem se na deku podívala. Růžová nit bohužel zářila stejně jako bílá a já měla chuť se jít zahrabat, tolik nadějí, práce a času a teď tohle. Místo toho jsem ještě z posledních sil přišila červený lem a šla zase spát. 
 

Látka na zadní stranu je pro mne velmi speciální. Mockrát jsem ji obdivovala na amerických blozích, pak jsem si ji koupila v New Yorku v Purl Soho, dokonce jsem se při tom nechala vyfotit. V plánu bylo, ji použít na deku pro naše vlastní dítko, ale nikdy na to nedošlo. Dlouho jsem ji šetřila a až nyní přišel čas ji použít. Vystačila taky tak akorát.


Zatímco přední straně prošití moc nepomohlo, zadní divočina se tím trochu zklidnila.



Nakonec jsem se dekou smířila a ty kontrasty jí odpustila. Příště bych možná prošívala černou nití, protože černých ploch je na dece víc než bílých a kontrast by se tím možná trochu zmírnil. 

Hádanka:
Při šití deky jsem se inspirovala dílem jednoho našeho malíře. Okopírovala jsem jednu jeho grafiku, ale v podobném stylu namaloval i několik obrazů. Grafika je originálně černobílá, já jsem pár černých trojúhelníků nahradila barevnými, ale jinak jsem nic neměnila. Poznáte o jakého malíře jde? 

Nápověda: Je autorem mozaiky ve stejném stylu.

Odpověď: je zde.

Krásný víkend.

21 comments:

  1. Deka je to moc pěkná! A myslím, že miminka tohle ráda! Magda

    ReplyDelete
    Replies
    1. Magdaléno, snad se jim ty kontrasty opravdu líbí :-)

      Delete
  2. Evi, tak to je neuvěřitelná náhoda. Před pár dní mi kamarádka ukazovala Sýkorův katalog a šly jsme po Letné kolem jeho "komínů". A příští týden ta samá kamarádka pořádá na Nové scéně vernisáž videogalerií Sykorových děl :-) Sýkora kam se podívám :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jani, Sýkora je boží! Já taky náhodou narazila na Sýkoru v jednom památkařském časopise, už když jsem měla tuhle deku v hlavě. Asi ted přichází do módy.

      Delete
    2. Což je trochu smutné, vzhledem k tomu, že je po smrti a většina jeho věcí se ničí... Mám ho také moc ráda. A kdyby jsi měla ve středu 10. čas, pojď se mnou na tu vernisáž. Bude to cca na hodinku, začátek je v 18 hodin

      Delete
  3. Ten Sýkora mě napadl hned,když jsem rozklikla příspěvek ������... Ivča

    ReplyDelete
    Replies
    1. Kdepak geniální,jen učitelka vytvarky.. :-) Ivča

      Delete
  4. Deka s příběhem, je moc krásná, myslím, že Heda bude moc spokojená.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Matld, děkuji. Ten příběh tam je, máš pravdu.

      Delete
  5. A já si myslím, že "naživo" musí být ještě krásnější než na fotkách! Hana M.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Hani, naživo je právě taková hodně kontrastní, ale snad se maličko sepere a pro druhátko bude už koukatelná.

      Delete
  6. Mně teda ta sýkorovská deka přijde skvělá! A píše se přeci, že malé děti právě kontrast bílé a černé barvy vnímají nejlíp.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Klári, děkuji mockrát. Na fotkách se mi taky líbí, jen naživo je ten kotrast černé a bílé dost šokující a velmi intenzivní.

      Delete
  7. Pekná a veselá deka, páči sa mi moc!

    ReplyDelete
  8. Deka se moc povedla a to kontrastní prošití se mi moc líbí, myslím, že ji od té černé odhlehčilo. Také jsem četla, že miminka mají kontrasty ráda. A otočit ji na zvířátka může vždycky. A hlavně je s láskou šitá :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Petulo, děkuji. Taky jsem o tom četla, tak doufám, že je to pravda. Šitá je fakt s láskou, to je pravda.

      Delete
  9. Ta deka je úžasná. Já teprve teď co jsem si ušila vlastní, vidím kolik je za tím práce. Ten vzor je prostě skvělý, neokoukaný a originální. Nevím co Heduš, ale její maminka musí mít radost, zvlášť jestli si to tu přečte. A to došívání lemu cestou mě pobavilo. Skvělé využití času. (Bohužel můj žaludek pro to nemá pochopení...:)

    ReplyDelete
  10. Evi, deka je skvělá. Zvlášť její sýkorovská strana. Vůbec nám nepřipadá moc kontrastní (ani mně, ani Hedunce). Doufám, že se nikdy nesepere :-) Míša

    ReplyDelete