1.4.17

Divokou Šárkou s divokými dětmi

Vyrazit v sobotu  do kouzelného Šáreckého údolí měla asi tak desetina Prahy, ale i tak jsme si to užili. Ze začátku to vypadalo, že nedojdeme ani na šalinu a raději pojedeme ten kousek autem, ale nakonec to muž a jeho zlomená noha statečně zvládly.
 Jů umí být skvělá starší ségra, když chce. Tady s Jáíkem pozorují žáby, které putovaly kolem naší piknikující rodinky do potoka. Naše městské děti se bály, že se žáby utopí.



Nikdo se neutopil a nikdo taky nespadl do vody.

Jáík odmítá přejít ze zimních botiček na jarní a tak celý výlet odchodil bosky, v ponožkách nebo se nosil u mě na zádech.





V holkách se projevily sběračské geny po prapředcích a natrhaly nám půl košíku medvědího česneku. 

Krásnou neděli! Snad nám to nádherné počasí vydrží.

No comments:

Post a Comment

Děkuji za Vaše slova.