Vánoce na chalupě

Celé to byl nějaký omyl. Nějak jsme si s mužem špatně rozuměli. On myslel, že já nechci být na Vánoce v Praze. Já myslela, že on chce mít klid a vyhnout se návštěvám příbuzným. Takže jsme sbalili celý cirkus a 23. odjeli na chalupu. Vánoce na chalupě na fotkách vypadají romanticky, ale oba jsme to poté vyhodnotili jako zbytečně náročnou a stresující akci (píšu to sem, kdybychom to do příště náhodou zapomněli).

K snídani byla kupovaná vánočka nebo včerejší tousty rozpečené na kamnech :-)

Muž dopoledne zaběhl k autu pro banánovky s dárečky (ano, opravdu jsme přijeli asi o půl desáté večer a ano, nezaparkovali jsme před chalupou, ale museli se vláčet skoro půl kiláku sněhem k vymrzlé chalupě, romantika až na kost).

Stromeček jsme vlastnoručně uřízli ...

... a na bobech odtáhli k chalupě a ...

... zavěsili na trám a ozdobili v tradičním stylu. 

 
 Bramborový salát jsem připravila ještě v Praze, ale lososa jsem upekla v troubě, až jsem byla překvapená, že to šlo a že jsem to i já zvládla. Byl vynikající.

Povinná společná fotografie pod stromečkem.

Závěrem by se hodilo napsat, že to za tu námahu stálo, Vánoce na chalupě uprostřed zasněženého lesa, a asi bych to i napsala, kdyby si muž o tři dny později nezlomil nohu v kotníku a nemusela pro něj dojet horská služba. Naštěstí v tu dobu už s námi byla mužova rodina a bylo o něj postaráno, jak nejlépe se v dané situaci dalo. Nyní už je po operaci doma a užívá si vytouženého klidu.

A příště už vesele, slibuji.