Zeď proti naší posteli byla celá holá a doslova volala po nějaké výzdobě. Vytáhli jsme všechny rámečky, které jsme měli v prvním rodinném bydlení nad jídelním stolem a pověsili je ve stejné kompozici. Ještě v nich musím vyměnit fotky z cest za fotky naší rodiny. I když některé již rodinné jsou a dokonce aktualizované, aby nepůsobily traumata :-)
Srdíčku z březového proutí jsem neodolala v rožnovském skanzenu. Dlouho jsem nevěděla kam s ním, leželo nahoře na knihovně a trpělivě čekalo. U nás si všechno hledá dlouho své místo, neumím dekorace jen tak někam pověsit a pak mě to najednou trkne a vím, kde je jejich pravé místo. Na dveře ložnice srdce patří víc než kamkoliv jinam.
Tyhle vtipné keramické úchytky máme na skříních. Dámská varianta je puntíkovaná, pánská je proužkovaná. Muži připadají mírně úchylné, ale já jsem z nich nadšená. Jinak toho moc k focení není, v ložnici mám zároveň pracovní stůl, spoustu krabic s látkami, stále něco rozešitého a podle toho to tam vypadá.
Tuto neděli na chvilku vykouklo sluníčko, zrovna když jsme se chystali vyfotit každoroční vánoční fotku pro babičky. Tak jsem dávám jednu nepovedou z letošního focení (bylo hodně divoké a chvílemi i hysterické) a finální z loňského focení ještě v Brně. Už máme z fotek pěknou časosběrnou sérii.
No comments:
Post a Comment
Děkuji za Vaše slova.