Nosící bunda

Today is our anniversary. We went for a walk in Žďánický les. It was for the first time with refashioned babywearing jacket. It used to be jacket of my husband but he has nos longer wear it. I have sewed an insert and cut the back of jacket and sewed a zipper there.

It was cloudy today but there was no rain. Žďánický les is a beatitiful place quite close to Brno. There are mainly beeches, few birches and larch which is rather unique becauce most often the woods in our country are full of spruces.

Dnes už uplynulo sedm let od našeho výročí. Máme to stěstí, že v den našeho výročí připadá na státní svátek a tak máme čas pro sebe, aniž bychom si musely brát dovolenou nebo čekat na víkend. Loni jsme byli na výletě v Moravském krasu, kde bylo o svátku hodně narváno a tak jsme letos vyrazili do pozapomenutého Žďánického lesa, což jsou listnaným lesem porostlé kopce mezi Bučovicemi a Ždánicemi. Listnatý les plný buků s pár břízami a modříny byl oproti smrkovým lesům, které jsou u nás častější příjemná změna. Teď na podzim tam byla spousta světla a stromy byly krásné na pohled i bez listí.

Ale chtěla jsem psát o naší nové bundě na nošení. Je to vlastně stará mužova bunda, kterou jsem nikdy neměla ráda, protože je děsně těžká, volná a plandavá. Takže na přešití ideální adept, protože mi nebylo líto ji rozstřihnout v půlce zad a všít tam zip. K tomu jsem ze zbytku nepromokavého šusťáku a flísu z jiné nenošené bundy ušila vsadku, která se dá do zipů na zádech vepnout. Zipy jsem všila i podél předního zipu pro případ nošení na břiše. K bundě navíc patřila i flísová bunda, se kterou jsem provedla tytéž operace, takže můžeme nosit i když bude chladněji. Do tuhých mrazů to není, ale Justýnka má stejně ráda ručičky venku, takže musí být hodně oblečená na horní polovině těla. Ještě budu muset pořešit kapucku. Dnes jsme Justýnce hlavičku zajistili kapuckou z manduky, což ale není nejlepší řešení. Dále bude potřeba navléct do spodního lemu bundy gumičku, aby Justýnce netáhlo na nožičky (a mně na zadek).