Magnificent Mystery Quilt - 1 - Výběr látek a jejich stříhání

Když se nás někdo ptá, co bylo nejtěžší z celé naší cesty kolem světa, tak odpovídáme, že nejtěžší bylo odjet. Nápad přišel snadno, první nadšené kroky taky, připravit vše na tak dlouhý projekt chvíli trvalo, ale nejtěžší bylo vše oznámit rodině a přátelům a učinit definitivní kroky, které nešlo vzít zpět - dát výpověď v práci a prodat pražský byt. Když jsme konečně po dvou letech příprav seděli v letadle, začala ta jednodušší část cesty. Pak už jsme se jenom vezli a řešili problémy, které se vyskytly. Nečinili jsme žádná zásadní rozhodnutí. 

Se šitím patchworkových dek  - quiltů - je to podobné. Nápad přijde snadno. Na Instagramu na vás vykoukne návod na krásnou deku, v hlavě se vám vybaví zásoba látek, které máte doma a které by se na deku hodily. Látky vytáhnete, koukáte na ně a vymýšlíte, jak je na daný vzor napasujete. Nejtěžší je do látek říznout, učinit ten definitivní krok, ze kterého už není cesty zpět. Pak teprve přichází na řadu ta zábavná část - sešívání nastříhaných kousků a kochání se hotovými bloky. 

Tímto dlouhým úvodem se dostávám k šití Magnificent Mystery Quilt od Meadow Mist Designs, tajemné patchworkové deky, jejíž podoba je předem neznámá. Instrukce k ušití deky jsou dávkovány postupně. Na začátku měsíce se tak účastnice dozví,  jaký úkol na daný měsíc připadá a mají spoustu času jej zvládnout. Práce na dece se tak dá zvládnout bez časového stresu, který by zcela jistě nastával při zadávání instrukcí každý týden. Proces je tak hodně pohodový a příjemný. Dokonce se dá připojit k facebookové skupině určené ke sdílení pokroků na quiltu.

Vše probíhá v poklidu. V průběhu července se vybíraly látky, v srpnu se stříhalo a na září připadly první pokyny k šití. Já jsem si látky v hlavě vybrala hned  - odstřižky po šití nosítek a zavinovaček z potištěných bavlněných pláten koupených v Šití Nití. Do stříhání se pustila až, když vyšly první instrukce k šití. Potřebovala jsem si lépe představit, jak látky nakombinovat. 

Celý sobotní večer a kus noci jsem žehlila a řezala látky. Výsledek jsem uložila do plastové krabice, aby tam počkal, až na něj přijde řada. Až budu mít někdy večer síly tak akorát na nenáročné šití. 

Doufám, že to nejtěžší mám za sebou, že už jsem se oficiálně vydala na cestu a teď už budu jen řešit jednotlivé úkoly bez mentálně náročného vybírání látek a (přiznejme si to) otravného řezání. O průběhu cesty vás budu informovat.