Aspoň jeden den z víkendu je třeba prchnout do lesů. Mimo značky. Jen nás pět.
Prázdniny jsou super, ale mám ráda ty obyčejné školní/pracovní týdny a víkendy.
Jáík mi gentlemansky prosekával cestu kopřivami novým mečem.
Ztracená ve svém světě.
Cestou na zříceninu jsme zastavovali každou chvilku, cestou zpět jsme přidali tak, že jsem nestačila vyfotit ani jednu fotku. Nejmenší nejmíň kňučel únavou a šlapal.
Vzhůru do dalšího školního týdne! Přeji hodně sil a věřím, že v říjnu už budou koleje vyjeté a každý bude vědět, kdy a kam jít.
No comments:
Post a Comment
Děkuji za Vaše slova.