6.1.19
Opravdová rodičovská dovolená
Cestou z Beskyd jsme nechali děti v Brně - Jó s Jáíkem u jedněch prarodičů, Jů s angínou u druhých. Poprvé za deset let nám vůbec nevadilo, že jsme uvízli na pátém kilometru šestikilometrové kolony u Humpolce v příkrým kopci. Stáli jsme tam hodinu, vybaveni plnou nádrží, valašskými klobáskami a čerstvým kváskovým chlebem.
Tři dny a čtyři noci sladkého bezdětna. Sice jsme chodili do práce a doma vybalovali a prali jednu pračku za druhou, ale nikdo nepřidělával žádný další nepořádek.
Po třech nocích osmihodinového ničím nerušeného spánku se mi začalo stýskat po ručkách šmátralkách, po pusinkách a vyznáních. Dnes dorazily dvě třetiny dětí a s nimi řev, nepořádek a kňučení. I tak se těším na to třetí, co přijede zítra.
Na fotkách jsou kokedamy u nás v koupelně. Jedna moje, dvě pro babičky jako vánoční dárek. Tolik jim to tam ve třech slušelo!
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
This comment has been removed by a blog administrator.
ReplyDeleteEvi, Kokedamy jsou nádherné a čas bez dětí je sen. Krásný.
ReplyDeleteLenka B.
Osmihodinový nepřerušovaný spánek? Chce se mi brečet štěstím. Že je to vůbec možný.
ReplyDeleteJojo, je to možné. Ale je třeba si uvědomit, že nejstaršímu dítěti je devět :-( Osmi hodin spánku jsem se poprvé dočkala po sedmi letech mateřství.
Delete