Cesta na sever V

Tento den jsme vlastně jen jeli a jeli a jeli do Osla. Cestou bylo několik zajímavých míst, jejichž návštěvu jsme nijak neplánovaly, i když z toho, že tam byly dřevěné kostely jsme měla opravdu radost. Odbočky k zajímavým místům jsou ve Skandinávii dobře značené. Párkrát jsme takovou odbočku využili k přespání nebo k obědu mimoodpočívadel u hlavní silnice.

Typická autobusová zastávka.

Uvařit a pak umýt nádobí v řece.

V řece, která byla překvapivě teplá, jsme se všichni umyli.

Po několika hodinách jízdy místy, kde nebyla žádná větší vesnice s obchodem nebo cokoliv, jsme vyhladovělí a usezení dorazili na tohle místo. Po mnoha kilometrech první zastavení, kde jsme si mohli dát hrozné švédské kafe, trochu připálenou belgickou vafli a pizzu, kterou by moje italská kolegyně ani neochutnala. Ochotný a milý mladík, který nás obsluhoval, a hlavě místo samo, tyto, v Praze nestrpitelné nedokonalosti, vyvážily.

Grimdalemstunet je rodištěm norské sochařky Anne Grimdalem. Vedle dochovaných historických budov statku, které jsou na svých původních místech, a k tomu je zde nově postavená budova galerie, kde jsou vystaveny sochy.

Spousta zvířecích soch byla spousta i venku.

Po občerstvení těla i duše jsme pokračovali dál.

Krátce jsme se zastavili u tohoto dřevěného kostelíku.

Delší zastavení v obchodě. Milý, vysoký a ještě k tomu hezký prodavač mluvil plynulou angličtinou. Koupili jsme si první norský chleba (do té doby jsme jedli můj vlastnoručně pečený kváskový). Pro představu bochník chleba (takového dobrého toustového sypaného mákem) stál 40 norských korun čili 110 českých.

Typický norský domeček.

Dřevěný kostel v Heddal.

 Do Osla jsem dorazili před sedmou hodinou večerní. Úplnou náhodou se nám podařilo zdarma zaparkovat kousek od centra. Sbalili jsme pár věcí do baťohu a vyrazili na procházku. Neměli jsme moc času a vlastně jsme tam ani moc času trávit nechtěli. Nejvíc se nám líbila moderní budova opery, po které se dá nejen chodit, ale i běhat a skákat.

Lavičky a květináče měli v Oslu a později i ve Stockholmu v dost podobných barvách.

Protože už dost sešeřilo, nasedli jsme do auta a vyrazili za město směrem na jih. V mapě (před cestou jsme si stáhli do tabletu mapu Norska z mapy.cz a mockrát se nám to vyplatilo) jsem vyhledala nějaké zelené místo. Dojeli jsme tam a postavili stan kousek od nějakých Frantíků. takhle na jihu, už byla v noci skoro úplná tma.