Víkend v Vlněnými sestrami

Poprvé, co mám děti, jsem se odhodlala je na víkend opustit. Možná to zní divně, ale za těch bezmála devět let mne vlastně nic nelákalo odjet z domova bez nich (zato odsunout je z domu všechny včetně manžela bych potřebovala minimálně dvakrát do roka). Pouze pletařské víkendy Vlněných sester byly velkým lákadlem, jen jsem si musela počkat až budou konstelace hvězd nakloněny a podaří se mi včas se přihlásit.



Poslední dva měsíce jsem cítila, že potřebuji zpomalit, a ze všeho nejvíc bych ocenila, kdybych nikam jezdit nemusela a naopak všichni odjeli pryč. Odjížděla jsem z docela velkého chaosu, bolelo mne už zase vyhozené žebro a neměla jsem vůbec nic rozpletého ani rozháčkovaného. Sbalila jsem jen pár klubíček, která dovezl švagr z Islandu, a háčkovaný šátek, který jsem vyhrála u Katky, a už pár měsíců jsem mu chtěla vypárat lem a uháčkovat jej z příze jiné barvy. V den odjezdu jsem si několikrát připomínala tento článek, žebro bolelo, fyziteraoeutky nebraly telefony a mne bylo do pláče.

Nakonec se mi podařilo vyhozené žebro s jemným lupnutím nahodit zpět, předat Jáíka i Jó muži do auta, dobalit, trochu se zklidnit a s milovanou knihou v ruce vyrazit vstříc dobrodružství. Děkuji skvělé Petře za svezení a vtipné Pavle za společnost. Díky nim cesta ubíhala velmi rychle a příjemně.



Samotný víkend byl přesně takový, jaký jsem potřebovala. Ubytování v krásné přírodě, jídlo podle mého gusta, hodně kávy a trocha dortíků. Kurz háčkování od odbornice největší. A hlavně pohoda a klid, společnost zajímavých žen, chvílemi záchvaty smíchu a chvílemi úplné ticho, když všech osmnáct párů rukou pletlo nebo háčkovalo.

Háčkované šátky se mi nikdy moc nelíbily, ale tenhle červený mne dostal. Už mám i vybranou přízi a uháčkovaný vzorek.  Dvě stě gramů příze, jeden malý háček a dva týdny v autě. Problém, jaké tvoření si sebou vzít v létě na cesty, mám vyřešen.

Všechno kolem kvetlo, ale víc než hodinu bez jehlic a klubíček jsme nevydržely.

 

Další fotky najdete na blogu Vlněných sester. Já jim chci poděkovat za báječný odpočinkový víkend a všem zúčastněným ženám za milou a inspirující společnost.

Díky.

PS: A teď už vzhůru do normálního života. Muži můj díky, za hlídání a tohle volné dopoledne, kdy jsem se mohla vzpamatovat, a dát domácnost trochu do kupy. Ostré lokty podle Katky by se někdy hodily.