Festival Open House Praha - část II. - Skleňák

Vstupní foyer (ještě teď si pamatuji, při jaké příležitosti jsem tohle slovo slyšela poprvé, asi v 6. třídě, když nám třídní učitelka sdělovala, kde budeme sraz při odjezdu na školní výlet - ve foyer hlavního nádraží v Brně).

 Dům je rozdělen do pěti částí, z nichž každá má vlastní schodiště. Vpravo na této fotce jsou domovní zvonky, ještě jsou na nich patrné stopy po kulkách z roku 1945. A těch drobných pomníčků, památníčků, pamětních desek na domech v Bubenči a v Dejvicích. Nevím, jak vy, ale já jsem vždy hrozně dojatá, když je čtu. 

 Krásné zábradlí a zajímavě řešené schodiště.

 Terasa na střeše domu, kde se dřívě společensky žilo.

 Pusa s Hradem v pozadí tak úplně nevyšla, tak aspoň Ministerstvo obrany.

 Podzemní garáže, stále funkční a větší než ty dnešní.

 Protiletecký kryt.

Nouzový východ z krytu. Při stavbě domu v letech 1933-37 se myslelo na vše.

 Naprosto dokonalý dvůr, společný pro všechny obyvatele. Tichý, prostorný, zelený, s tenisovým hřištěm a pískovištěm a výhledem do jiných zelených zahrad. Zelenala jsem závistí, protože zrovna náš vnitroblok je celý zastavěný garážemi a výhled do něj je dost tristní.

Nouzový východ z krytu.