Festival Open House Praha - část I.

Určitě vám neuniklo, že se v Praze konal festival Mini a Svět knihy Praha. Na blozích, které pravidelně čtu se o nich psalo hodně a na můj vkus někdy možná až trochu moc. My už dalšího mini človíčka neplánujeme a knihy čtu hlavně na čtečce, takže jsem byla ráda, že můj muž, který na rozdíl ode mne čte seriózní portál idnes, objevil další festival - Open House Praha, v rámci, kterého bylo možné ZDARMA navštívit zajímavé pražské stavby.

Přijeli za námi kamarádi z Brna, se kterémi jsme se potkali  na snídani/svačině v restauraci Eska v Karlíně. Děti vyluxovaly talíře a misky s palačinkami a zmrzlinou, mně úplně nejvíc chutnal jejich chléb s máslem.

Zatímco stoly a židle jsou nové a  moderní, talířky a příbory jsou jako na návštěvě u babičky. Vlastně jako by jste smíchali porcelán a příbory všech vašich babiček a prababiček, každý pes jiná ves. Ubrousky mají trendy lněné a milý číšníci mají z režného lnu zástěry. Takhle v neděli dopoledne tam byl docela hluk, ale celkově to bylo velmi zajímavé místo.

V Karlíně jsme se chvíli zdrželi. Muž a přátelé zašli na prohlídku do secesního Národního domu v Karlíně.

Další v pořadí byla prohlídka Invalidovny. Ta nám nevyšla, ale už jen to být na dětském hřišti s výhledem na její zchátralou fasádu byl silný zážitek (po dlouhé době jsme vytáhli širokoúhlý objektiv a tak mají některé fotky zvláštní perspektivu).

Z Karlína jsem se přesunuly k řece do Libně, kde kotví Port X, což je takový byt na vodě. Designový zvenku i zevnitř, já byla nadšená. Muže však velmi zklamalo, že Port X není schopen samostatného pohybu (pokud v něj nepočítáme to, že se nechá neřízeně unášet proudem). Takhle si on hausbót nepředstavuje.

Port X je zvenku laminátový, zevnitř obložený modřínovým dřevem.

Ložnice přecházející do koupelny.

A když to vypadalo, že děti dávají všemu tomu designu moc zabrat, zvedli jsme kotvy a vyrazili zase o dům dál. Doslova.