23.4.17

Velikonoce na chalupě - zelená

Zelená jako medvědí česnek. Ten na chalupě neroste, ale cestou tam jsme se stavovali u mojí babičky a tam ho rostlo strašně hrozně moc. Část jsme natrhali ještě před návštěvou a zatímco děti na zahradě kopaly záhonek, já česnek zpracovávala. Další várku jsem natrhala s tím, že ji zpracuji na chalupě.
 Nevím, jak to dělají jiní, ale já česnek umývám a jeho sušení lístek po lístku mi přijde jako obrovská ztráta času. Napotřetí se mi podařilo se mi vymyslet postup, při kterém česnek uschne více méně sám. Abych ho náhodou do příštího roku nezapomněla, nafotila jsem si ho a sem si ho krok po kroku zapíšu.(Poslední dobou mám pocit, že blog mi slouží hlavně jako deník či zápisník, často se mateřsky dojímám nad fotkami dětí nebo dohledávám, co jsem jak dělala).


 Děti byly ze zahrady nadšené, Jáík pojmenoval motyku "kopáč" a na návštěvu "Veselé" babičky nemohl zapomenout.
 Medvědí česnek jsem napotřetí trhala se stonky. Na chalupě jsem všechen česnek pečlivě omyla, rozdělila do menších kytiček, aby byl mezi listy prostor, dala do váz a nechala přes noc oschnout.
Druhého dne vzal muž děti na nákup a já se v nastalém klidu pustila do zpracovávání. Vytáhla jsem kytičky z váz a mokré stonky odstřihla.
 Listy jsem rozprostřela na čistou a suchou utěrku a nechala je ještě trochu osychat.
 Mezitím jsem si připravila další suroviny, které jsem na zpracování potřebovala - olivový olej, slunečnicová semínka a sůl.  U babičky jsem mixovala olej s česnekem a solí, na chalupě jsem vyráběla pesto. Mám jen tyčový mixér, který se po delší době přehřívá. Nejlépe se mi mixovalo, když jsem do velkého množství oleje postupně přidávala natrhaný medvědí česnek. Recept na pesto mám od Markéty Baletkové (100 g česneku, 100 ml oleje, 100 g slunečnicových semínek, já ještě kvůli konzervaci přidala sůl), jeho chuť ale víc vynikne bez semínek (120 g česneku, 100 ml oleje, 15 g soli). Obojí je třeba uchovávat v ledničce.
Zatímco v nížině bylo jaro v plném proudu, na chalupě teprve začínalo. Těšila jsem se na kopřivák z čerstvě natrhaných kopřiv, ale měla jsem smůlu. Kopřivy u chalupy sotva vykukovaly ze země a nějaký tvor už je stačil prodírkovat, takže jsem si nechala zajít chuť. Aspoň že prvosenky už ukázaly své jemně žluté kvítky.

2 comments:

  1. Evo, s tím blogem to mám podobné. Nedávno jsem chtěla péct rybízový koláč - měla jsem ještě pytlík rybízu v mrazáku. No a né a né najít recept. Tak jsem zabrousila na blog a hle. Recept byl na světe. Blogy jsou asi pro všechny z nás takový malý deníček.
    T.

    ReplyDelete
  2. Ano ano, taky se hlásím do klubu těch, kterým blog slouží jako vlastní receptník a rodinné album :-D

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše slova.