Sama doma

Po hrozně dlouhé době jsem sama doma. Úplně sama na hodinku a půl. Mužovo zranění nám nabouralo program nejen na Silvestra a na leden, ale vlastně nám jako rodině mění plány na celý tento rok. Měla jsem slíbený týden v létě na horách, ale vzhledem k tomu, že muž ještě stále chodí o berlích, sotva bude v létě schopen chodit delší dobu s dětmi po kamení. Příští Vánoce budou nejspíš plánově pokažené operací, při které mu vytáhnou šrouby ze zraněné nohy. 

Celý leden jsem šila z bílých látek, celý únor zase jen nosítka na panenky. Z osvědčených látek, z nových látek i ze zbytků. Už se mi všechna ani nevlezou do banánové krabice. Myslím,že mám se šitím nosítek na rok vystaráno a chtěla bych se vrhnout na šití něčeho nového, něčeho, co mám v hlavě už tak dlouho. Jenže to podvědomě odkládám a vyhledávám jiné projekty, které je potřeba dokončit. Takže si dávám termín na jejich dokončení do půlky března a pak hurá na tu novinku.

V únoru jsem rychle přečetla skoro celou knihu Domácnost bez odpadu od Bei Johnson. Je velmi inspirativní, a když to trochu přeženu, tak změnila můj pohled na svět. Pochopila jsem, proč je dobré snažit se nakupovat bez obalu do hloubky svojí duše. Samozřejmě, že stále ještě nakupuji mnohé věci s obaly, ale snažím se víc myslet na to, abych naši Zemi zatěžovala, co nejméně, ale zároveň to nepřehánět a neuhnat se kvůli tomu. Ke konci se mě trochu dotklo, že Bea píše o tom, kolik by měl mít člověk dětí, takže jsem knihu nedočetla, ale snad se k ní vrátím. Nejsem zrovna člověk který by za někým chodil (ve škole, v práci, v e-schopu, kde nakupuji) a snažil zavádět zerowaste i někde mimo naši domácnost. Nemám problém odmítnout v obchodě zbytečný sáček na ponožky či látky, ale totéž požadovat při koupi zboží přes internet, to je vyšší level.


Pomalu jsem dospěla k tomu, že ještě víc zredukuji svůj šatník a budu se snažit omezit nákupy nových věcí a nakupovat spíše z druhé ruky. Bea dobře vystihla jeden z důvodů proč nerada nakupuji v secondhandech - smrdí mi to tam. I tak jsem nakoupila tři tmavomodré kousky z druhé ruky od kamarádek - dva čekají na přešití, jeden budu nosit v létě bez úprav.

O víkendu jsme byli v Brně. V sobotu dopoledne jsem v rámci rodinné terapie (víte, jak se doporučuje trávit aspoň jednou za týden nějakou dobu jen s jedním dítětem, aby vás jako rodiče mělo jen pro sebe) vyrazila s Jů do města na nákupy. Potřebovala jsem vatelín na nosítka (ten nejlepší mají jen v Brně), ale neodolala jsem ještě pár dalším věcem - kovový zipům, nitím za dobrou cenu, látce pro Jů, správně silným špendlíků a kapslím (já vím, fuj fuj fuj, i když jsou recyklovatelné) jako dárek pro šéfa.

I když nejsem věřící, líbí se mi myšlenka půstu a chtěla bych od zítřka začít svůj malý osobní půst Líbí se mi, co k tomu napsala Jitu. Já se chci do Velikonoc vzdát všech sladkých, alkolických a kofeinových nápojů včetně černého čaje. Začnu až zítra, dnes ještě musím dopít tu načatou kokakolu :-) .

Krásné období půstu všem!