Letošní leden jsem se rozhodla dohnat aspoň pár dlouhodobých restů. Pořád pracuji na snižování stavu látek u nás v domácnosti. Ve velkém domě se to množství snadno ztratilo, ale tady v byť v obřím bytě mám ty zásoby dennodenně na očích a tak mě to víc nutí s tím něco dělat.
Bílá barva se lednu a k tomu letošnímu obzvlášť hodí. Vyhrabala jsem tedy část bílých látek a jsem odhodlaná z nich něco rozumného do konce ledna ušít. Většina z toho sice zase skončí u nás doma, ale přemístí se z kategorie "zbytečně koupená látka" do kategorie "nezbytný bytový doplněk". Při pohledu na nějž nebudu mít výčitky svědomí, nýbrž pocítím hrdost (aspoň doufám).
Následuje série fotek s medvídkem Péťou, který momentálně nahradil žehličku, malé kladívko a bagr v kategorii nejoblíbenější hračky. Jáík si ho pojmenoval sám (asi podle poníka Péti z Prasátka Peppy) a nosí ho skoro pořád sebou.
Na sobotní nákup do pekařství.
Když si zkouší košík od babičky jako klobouk.
Když si s tatínkem čtou v posteli (jsou teď bezva parťáci, aspoň k něčemu je ta mužova zlomená noha dobrá).
No comments:
Post a Comment
Děkuji za Vaše slova.