Dva a čtvrt roku

Dvacet sedm měsćů, skoro šestnáct kilo i s oblečením a spousta nových slovíček, která se naučil během posledních dní.

Tradiční postelové fotky byly rozmazané, tak aspoň tahle od šicího stroje.

Jsem nadšená z toho jak se rozmluvil. Sice po svém, ale zopakuje každé slovíčko. Jen sobě urputně říká "kuku". Na holky volá "juji" a "jáji". Umí jménem pojmenovat všechny babičky a dědečky. Miluje sníh, na hraní i k jídlu. Líbí se mu bobování. Je spokojený v kočárku, ale ujde sám velký kus pěšky.

Spaní - pomalu přestává spát přes den. Od nového roku si většinou po rozvezení holek do ústavů spolu na chvíli lehneme do postele a já se snažím dospat tu půlhodinku, co mi chybí. Hodně se mazlíme a ňuňáme, užívám si své poslední batolátko. Je to ten nejkrásnější věk.