Tuhle deku jsem začala šít před osmi lety, když jsme ještě žili v Praze nedaleko místa, kde bydlíme nyní. Sešila jsem bloky po devíti čtvercích a tím to haslo. Dlouho jsem nevěděla co s nimi. Nakonec jsem ještě v Brně vymyslela, že z nich bude velikánská pikniková deka pro středně velkou rodinu. Začala jsem šít v Brně a pokračovala mezi vybalováním v Praze.
A tady je už hotová. Srolovaná do roličky a sepnutá popruhy, které usnadňují její přemísťování. Přece jen je hodně velká (220 cm x 220 cm) a tím pádem i docela těžká.
Přední strana není žádný zázrak, ale i tak z ní mám radost. Je to největší deka jakou jsem kdy šila. S prošíváním jsem bojovala, nejen kvůli velikosti, ale kvůli tomu, že takové ty zahnuté zavírací špěndlíky byly na chalupě a já mohla použít jen klasické rovné zavírací nebo ty úplně obyčejné.
Wau, ta je nádherná, nechala sis ji na později, ale stála za to. Ta je pro babičku?
ReplyDeleteMatildo, díky. Tu dostala mužova sestřenice k narozeninám. Mají taky tři děti jako my.
DeleteTa je krásně prošitá! A díky, žes mě zmínila v přechozím postu, přišlo ke mně včera od tebe asi 300 lidí :)
ReplyDeleteZuzui, není zač. Já jsem z práce naučená citovat a odkazovat :-) Překvapuje mě, že sis všimla toho prošívání. On by ten lem byl bez něj dost nudný.
DeleteNejseš ty nakonec taky bohemistka nebo něco podobného? Jinak to prošívání, že jsem si všimla, to bude asi taky profesionální deformace :)
DeleteBohemistka nejsu ani nahodou, jsem chemička, cheche.
DeleteEvi, další kráska. Deka je úžasná, nádherná, krásná.
ReplyDeleteBéé, chci být mužova sestřenice.
Krásné dny, Evi:-)
Bohunka
Bohunko, dekuji. Podobnou deku rada usiji i na zakazku, ale je to drazsi zalezitost. Treba jako darek k narozeninam nebo Vanocum od cele rodiny ci ke svatbe.
ReplyDeleteDeka je prima a máš nový blog ne hezký dizain
ReplyDelete