Ze zbytků modrých manšestrů

Dostala jsem od kamarádky malou tašku zbytků starších látek. Většinou to byly samé podšívkoviny, které jsem nechala holkám na hraní, ale byl mezi nimi i kousek modrého manšestru (on je to spíš prací kord). Přidala jsem zbytek modrého manšestru ze svých zásob a vrhla se na oddechové rychlošití kalhot pro Jáíka ( šiji si sukni a dostala jsem se do mrtvého bodu, kdy mi chybí kousek látky).

Využila jsem střih na tříbarevné kalhoty a pustila se do toho. Nakonec se ukázalo, že bude potřeba ještě jeden malý zbytek - šedý. Bez většího přemýšlení jsem z něj ušila spodní část zadního dílu a šla spát. Jenže pak jsem na to ráno koukala a bylo mi líto, že ta pěkná barevná kombinace - středně modrá, tmavě modrá a šedá je vzadu. Když jsem pak šla odměřovat a stříhat patent do pasu, nedalo mi to a uřízla jsem spodní části obou nohavic, abych je mohla otočit čelem vzad a zase přišít. 

 Kalhoty jsou Jáíkovi ještě dlouhé, ale předpokládám, že do podzimu do nich doroste. Spodní strana nohavic je ukončená patentem, jsem zvědává, jak se to osvědčí.

Tady je to pěkně vidět. Šedá vepředu, modrá vzadu. Ta šedá část je navíc sešitá ze dvou částí, měla jsem jen dlouhý úzký pruh látky.

Úzký pruh nestačil ani na kapsu, i ta je ze dvou dílů. Kapsa je hlavně na parádu a také označuje zadní díl. Do šití předních kapes se mi většinou nechce, ale aspoň jedna na zadeček prostě patří.

Kalhoty obrácené naruby. Ať žije overlock a krásně začištěné švy. K nějakému velkému šití z úpletů se asi nikdy neodhodlám, ale tohle mě na něm baví ze všeho nejvíc. A ta rychlost s jakou to zvládá. 

Mám radost, že se mi podařilo se zbavit několika zbytků. Oslavila jsem to nákupem dalších látek (občas člověk musí koupit něco nového, aby mohl dokončit šití z něčeho starého, ale o tom příště).