Jedenáct měsíců

Jedenáct měsíců, dvanáct kilo, sedm zubů. Stojí stále na špičkách, opatrně obchází nábytek. Chodí po kolenou. Umí slézt z postele. Rád jezdí s autíčky, miminkovská ho neberou. Říká "ham" s velkou láskou a vášní. Přes den se už téměř nekojí, zato sní na co přijde. Nevzpomínám si, že by něco plival. Chutnal mu citron, kyselé okurky, vytrvale (a marně) se natahoval po špekáčku. 

Vyfotit ho na posteli je těžké. V okamžiku posazení se vrhá spáchat sebevraždu skokem z postele (horní fotka).
 Při druhém pokusu si všímá písmen a velmi rychle jedno z nich trhá.

Poté si všímá foťáku a vrhá se na něj s jikrou v oku.

Nohy a ruce na chalupě

Dva týdny na chalupě. První týden v klasickém složení tři matky a jejich děti (letošní počet byl sedm), druhý týden s mužem a další pětičlennou rodinou. Nechci sem na blog dávat fotky tváří jiných dětí než našich, tak aspoň fotky jejich rukou a nohou a někdy obojího zároveň.

 Psaní slepičím brkem a borůvkovým inkoustem.

 Jako bonus: čtyři děti pod froté prostěradlem.

PS: Babičky, nebojte, na ksichtíky vašich vnoučat ještě dojde.

Chybička se vloudila

Mám velké oči. Vždycky si toho tvoření na cesty sbalím o moc víc než na co mám nakonec čas a síly. Na plánované aplikace na top quilt nedošlo. Zato jsem zjistila, že jsem nějak špatně počítala a top quilt je příliš úzký. Bude nutné přišít na obě strany ještě jednu řadu čtverců.

Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jaké aplikace dát do rohů. Na originální dece jsou hvězdy a měsíc, na svou jsem chtěla něco valašského. Vyhrálo srdce a kytka.

Srdce proto, že mám Beskydy ráda a mám je spojené s chalupami a chozením na suchý záchod.

Kytka bude podobná té na fotce, jen se šesti okvětními plátky (aspoň doufám, že je to kytka, Valaši ať mě opraví). Kytky jsem zahlédla ve dvou hospodách, teprve nález v reálné chalupě mě přesvědčil, že asi opravdu valašská. Ráda bych zašla do knihovny prostudovat příslušnou literaturu, ale tak nějak mi to momentálně připadá jako nadlidský výkon. Co myslíte, valaši a Valašky? Nebo máte jiný nápad? Co máte doma vyryto na trámech vy?

O slepičí krok

Top quilt je téměř hotov.

Plavec

Jó plave. Nestačíme zírat. Začínala čubičkou, nyní jen máchá rukama s větší vervou a je z toho kraul.

Šipka

Jů se učí skákat šipku. Jde do toho s rozběhem a po hlavě, občasný placák ji nemůže zastavit.

Přesnídávky

Dostali jsme spoustu broskví a pár letních jablek. Dokoupila jsem banány a ještě maličko směs dosladila medem. Jáík se bude v zimě mít, až mu závidím.

Houpačka

Muž a jeho tatínek zbudovali u nás na zahradě parádní houpačku. Díky karabinám lze snadno vyměnit miminkovskou pro Jáíka za prkýnkovou pro holky. Na Jáíka má houpání magické uspávací účinky. Pak už jen šup s ním do houpací sítě a užít se 45 minut klidu.

Deset měsíců

Deset měsíců, jedenáct a půl kilo. Stojí s oporou na špičkách jako baletka. Dělá paci paci a balí na to starší dámy. Schválně mi utíká ke schodům nebo kraji postele, kde se zastaví a děsně se řehtá. Čurá na povel: "Čííí" a kaká na "ee", tedy jen když se mu chce. Rád něčím do něčeho buší, jezdí autíčky nebo velkou tatrovkou, honí se za míčkem.

Pomalu ale jistě

Zkušení polštář na chalupu je téměř hotov.  Od začátku jsem měla jasno, že potřebuje lem ze zbytku lnu ze šití mých gotických šatů. Ten zbytek jsem nemohla ani za nic najít, až se najednou vynořil z útrob jedné skříně. Když jsem lem přišila, tak se mi polštář přestal líbit. Ach jo. Nyní mi přijde, že světlejší lem by byl lepší. Ale párat to nebudu. To radši ušiji ještě jeden polštář.

Včera jsem během Jáíkova spánku poskládala čtverce na deku (držela jsem se předlohy), během dalšího je sešpendlila a během dnešního dopoledního sešila dvojičky k sobě. Večer snad bude "top quilt" sešitý.

Mám objednám bavlněný vatelín a látku na spodní stranu. Stále mi chybí modrý lem na "borduru", za to mám pruhovanou látku na lem - recyklovanou z povlečení. Musím ještě sehnat speciální nit a ruční quiltování v režné barvě, nachystat si vyšívací kruh, náprstky a jehly. Pak hurá do prošívání, vyšívání a aplikací (už je tam pár koleček :-).

Postřehy z dovolené a tři fotky pro Veselou babičku

 Loni jsme ho buď přehlídli, nebo do Chorvatska ještě nedorazil. Letos byl všude. Paddleboarding.

Nejdelší vlasy a zároveň i dredy, jaké jsem kdy viděla. Na sprchování si je pán balil pod obrovskou háčkovanou :-) čepici.

Po deseti letech ježdění do Chorvatska jsem si koupila své první boty do vody.  Jů jsem kupovala už třetí. Příští rok si musím koupit ještě aspoň jedny nové plavky, lehké šaty a nový klobouk.

Jó si sama přistřihla ofinku a děsně jí to sluší.

Jů se naučila plavat.

Já zase přibral. Měl velmi málo místa na lezení a hodně jídla na jezení.

Ahoy

Náš nový šátek Ahoy odpolské firmy  Little Frog kupovaný těsně před odjezdem do Chorvatska. Na dovolenou u moře jako dělaný - modrý, s námořnickými motivy a relativně tenký. I tak jsem v něm nosila jen večer, přes den jsem se nošení vyhýbala nebo dala přednost nosítku, kde to víc větrá.

Nejprve šátek posloužil jako polštářek, když jsme si na cestě tam museli na chvíli zdřímnout na odpočívadle.

Později jsme ho používali jako houpací síť pro Jáíka, který se budil při přenosu do postele.

 Na nošení taky došlo.

I na ochutnání zmrzliny. 

Jako dekorace v pokoji se také osvědčil.

Bambusové župánko-osušky

Mám je hotové už asi dva měsíce, ale teprve na dovolené v Chorvatsku došlo na focení. 

 Z oboustranného bambusového froté ze Šijem dětem, lemované úpletovým proužkem. Šilo se to hrozně špatně (froté je hodně pružné), ale holky je milují.