Dvanáct měsíců, dvanáct kilo, devět zubů. Pomalu mu rostou vlasy, hlavně na zátylku, brzy bude mít sestřih a lá Jágr.
Už toho tolik umí, že nevím, co dřív napsat. Stále stojí na špičkách a trochu obchází nábytek. Leze po čtyřech a chodí v kleče, což je docela srandovní. Spolehlivě sleze z postele po nožičkách. Schody jej naštěstí nelákají. Rád dovádí ve stanu. rád si hraje s auty (má rád ta realistická) a prohlíží obrázky (má raději nějaké složitější, nejvíce kalendář od Mikulky, ten sjíždíme i několikrát denně). Stále miluje zvuky. když hrál kamarád na kytaru, seděl pod ním a do rytmu štěrchal rumbakoulí.
Jeden z dědečků jej naučil "chrochro" a to teď dělá na cokoliv, od psa po zajímavý obrázek.
Rád si hraje s holkama. Hlavně s Jó tu každé ráno dovádějí.
Jednou se mu povedlo naskládat několik koleček na maják od IKEA, pak ho ulomil.
Miluje pobyt venku a pokaždé mi otevřenými dveřmi uteče na dvůr nebo na zahradu. Má rád klacky, rád do něčeho buší.
No comments:
Post a Comment
Děkuji za Vaše slova.