Stříbření 2015 aneb celý den bez podprsenky

Stejně jako loni a předloni jsme vyrazili na Stříbření. Vlakem z Brna do Kutné Hory a večer zase zpět. Dlouho jsem přemýšlela, jestli jet rovnou v kostýmu. Bála jsem se, že se šaty roztrhnou, že mě budou moc tísnit, že budou kousat. Nic z toho se nekonalo. Byly příjemné a pohodlné celý den. Prsa podpíraná jen šaty šitými na tělo (vlastně i přímo na těle) držela na svém místě a díky hloubce výstřihu se v nich i dalo poměrně pohodlně kojit bez nutnosti povolování šněrování.

 Letos se slavnost konala v zahradách u chrámu svaté Barbory.Velmi dekorativní a panoramatické prostředí, muž si však stěžoval, že tam nebylo dost místa pro pořádný rytířský turnaj.

Jáík v košilce šité ze zbytků zbytkovatých už loni. Kupodivu mu padla jako ulitá. Čepeček jsem šila v noci před akcí. Velmi podrobný návod zde.

Jů sice vyrazila z domova v nových gotických šatech, ale ještě ve vlaku se převlékla do kostýmu rytíře, který jsme s mužem vyráběli v únoru na maškarní do školky.

 Muži jsem ušila tuniku z bílého lnu. Návod najdete třeba zde.

Po roce opět foto se Stassy. Jejich Jaíčka se narodila tři dny po našem Jáíkovi.

Dovádění na nástupišti při čekání na vlak. 

Šaty šité pro Jů si půjčila její kamarádka, která jela s námi. Jsou ze světle modrého lnu. Mají dlouhý rukáv, šněrování  a historický střih sukňové části.