1.3.15

Jarní prázdniny v Praze III


Není to tak dávno, co jsem nedaleko odtud bydlela. Nikdy mi ta pouliční šeď a davy lidí nevadily. Teď už si bydlení v centru města nedovedu představit. I když kdoví, co na nás život chystá.


Duhová vestička je skoro hotová. Stačí už jen (chacha) zapošít všechny konce a přišít knoflíky.

Ačkoliv jsme byli ve dvou obchodech s krásnými přízemi, držela jsem se a nekoupila ani jedno klubíčko. V banánové krabici na mě čekají téměř dvě kila 100% vlny. Dovezl si je švagr z Islandu a já se mu z té tenčí Alafosslopi chystám uplést pruhovaný svetr. Mám tři klubíčka bílé, tři světle šedé a tři temně šedé. To samo o sobě by na svetr pro pořádného chlapa nestačilo, ale našla jsem ve svých zásobách ještě dvě klubka tenčí směsové příze temně šedé barvy. Ta přijde na lemy a límec. Zbytek svetru bude pruhovaný, to je jasné. Jen pořád nevím jak široké a pravidelné ty pruhy mám uplést. Co myslíte?

5 comments:

  1. Duhová vestička je nádherná. Co se týká vlny z Islandu, tak mám jednu zkušenost, že hrozně kouše - je to případ i této? Kdysi dávnmo mi muž dovezl a opravdu to nešlo....ale přeju at se svetr povede:-)

    ReplyDelete
  2. Katko, kouše. Snést se to asi dá. Ty lemy z jiné příze pomohou i v tomto.

    ReplyDelete
  3. Vestička je opravdu úchvatná! Prosím si foto na novém majiteli, až bude hotová :-)

    ReplyDelete
  4. Z alafosslopi jsem si pletla svetr. Nedá se nosit, je mi vněm strašné horko. Na Island asi ideální, tam nosí lidi svetry místo bund, do Čech už méně. Bílá mi přišla nejkousavější, barvené koušou o trochu míň.

    ReplyDelete
  5. Seifi, děkuji za zajímavé informace. Já kdysi viděla nějakou detektivku z Islandu nebo Norska a všichni tam nosili krásné svetry, že jsem se na to částečně koukala kvůli nim.

    ReplyDelete

Děkuji za Vaše slova.