Zatím to u nás na zahradě i před domem vypadá dost neutěšeně.Na dvorku máme něco čemu říkám vodní příkop a mezi chodníkem a silnicí takový vyschlý ostrůvek. Pohled je to dost neutěšený. Časem přijdou zahradníci a něco s tím provedou.
Nemohla jsem ale ten pohled vydržet a tak jsem nakoupila na Zelňáku netřesky, u babičky si vypůjčila pár starých hliněných květináčů a konečně použila kameny dovezené z cest. Žulový je z Bretaně, tmavě šedý z řeckého ostrova Santorini.
Snad tahle mini zahrádka potěší nejen mne, ale i kolemjdoucí.
Evi, to je krása! Potěší i nás virtuálně, ale kdybych chodila okolo, vždycky bych si "smsla" pohledem. PA
ReplyDeleteMoc hezké, na Brno odvážné (bratr mne vyživuje historkami z Cejlu, bydlel dlouho v Židenicích, tak jsem krapet mystifikovaná tamními poměry - když mi vysvětloval fce mého nového auta, story o zamykání zevnitř v případě, že by na chtěl na světlech někdo vybrat kufr, mne fakt pobavila). Každopádně - ještě jsou květináčky/kamínky komplet banda? Přála bych si/Ti to, o tom žádná, ale čistě ze zvědavosti... :o)
ReplyDeleteDěkuji.
ReplyDeleteJani, všechno je zatím komplet (klepy klep na dřevo). Náklady na pořízení byly minimální, jen stovka za ty kytky, tak vlastně o nic nejde. Spíš se bojím, že někdo jeden ten šutr vezme a hodí ho sousedům do okna.
Pěkné zátiší:-)
ReplyDeleteAjka