Z klubíček koupených v říjnu vznikly dva svetry.
Prvním z nich je velmi dobře známý Olga Sweater od PetiteKnit. Pletla jsem velikost M, tělo i rukávy mírně prodloužila tak, aby seděly mé postavě. Tělo jsem napoprvé upletla moc dlouhé a musela ho zkracovat, aby mi sedělo tak, jak má.
Z kombinace indigově modré a křídové Limy od Dropsu jsem nadšená. Líbí se mi na ní, že není příliš kontrastní, působí jemněji než námořnická tmavě modrá s bílou. Baví mne jemně mohérový chloupek, který má Lima v odstínu křída. Indigová ani červená barva ten roztomilý chloupek nemají. Svetr je tak akorát hřejivý na současné zimy. Úplet není ani moc pevný, ani moc splývavý.
Podle návodu se pletlo dobře. Nepovedlo se mi moc hezky nabrat očka na zadním sedle, ale tím, že je to vzadu na ramenou, tak mne to při pohledu do zrcadla nijak neruší. Co si o tom myslí ostatní je mi jedno :-)
Fotku svetru na postavě zatím nemám, i když ho nosím pravidelně. Opravdu dobře vypadá, když jeho pruhy vykukují vepředu z kabátu. Co mi nesedí je střih. Mám široká rovná ramena a teď jsem si vyzkoušela, že střihy se spadlými rameny (anglicky "drop shoulders") nejsou nic pro mne, protože dělají má ramena ještě širší. Budu se jim muset vyhýbat, což je docela oříšek, protože tento typ střihu je momentálně velmi moderní. Budu dávat přednost raglánovým rukávům nebo rukávům vsazovaným. Svetry s kulatými sedly taky nebudou pro mne, i když bývají opravdu krásně vyplétané.
Druhým upleteným svetrem je Step-by-step sweater, který jsem pletla z příze Nepal od Drops. O tom bych chtěla napsat samostatný příspěvek někdy příště.
Třetím dopleteným svetrem je Eva Cardigan od PetiteKnit. Pletla jsem ho z červené příze Lima od Dropsu během služební cesty do Švýcarska, se kterou ho budu mít navždy spojený. Vznikal v autobuse cestou tam i zpět, večer na hotelu, ale také na dopoledních přednáškách. Sedla jsem si do zadní lavice a pletla jako divá, naštěstí jsme měli vytištěné podklady a nebylo potřeba si nic zapisovat. Dokončovala jsem ho u přátel v Rakousku a poslední očka upletla zpátky doma.
Pletla jsem velikost M, opět jsem prodlužovala rukávy i tělo. Rukávy mi přišly zbytečně široké a tak jsem je zúžila více než bylo uvedeno v návodu (to je asi z části dáno i tím, že mi úplně nevycházel zkušební vzorek).
Eva cardigan má poměrně klasický střih, rukávy působí jako vsazené a sedí mi hezky na ramenou. Pokud bych ho pletla ještě jednou (chtěla bych ještě tmavě šedou a možná i krémovou variantu), tak bych v ramenou pletla velikost M, tělo a rukávy podle velikosti S. Pokud tedy budu plést ze stejné příze.
Svetru chybí knoflíky, protože sehnat klasické kabátové knoflíky v rohovinovém designu je v Brně evidentně problém. Když už někde mají nějaké vhodné, tak mají jeden maximálně tři. Víc ne a objednat je není možné. Na svetr jsou potřeba čtyři.
Tento týden pracuji na úpravách svetýrku
So Faded od
Andrey Mowry. Svetřík vznikal v době, kdy jsme žili v Praze a já jej pletla jen ve vlaku cestou do práce a z práce. Pracovala jsem na částečný úvazek a tak je jasné, že trvalo velmi dlouho, než jsem jej dokončila. Jestli se mi to podařilo dobře dohledat, tak je upletený z příze Mechita od firmy Malabrigo. Použila jsem jedno přadýnko fialovo-modré barvy, jedno studeně zelené a dvě v melírových odstínech. Ta melírovaná přadýnka měla stejný název, ale jedná se nejspíš o jinou šarži, protože každé z nich vypadalo jinak a jinak vypadají i upletená. Na svetřík So Faded je to jak dělané, jinak by to ale byl poměrně problém.
Svetřík jsem tehdy upletla dlouhý tak, jak měl být tj. do půlky boků. Jenže tahle délka mi neseděla, zvláště pak v kombinaci s tím, že střih je přiléhavý. Důsledkem toho bylo, že jsem ho nenosila, jen ležel ve skříni a vzala jsem ho na sebe tak jednou za rok. Rozhodla jsem se tedy upárat několik spodních centimetrů a svetřík zkrátit tak, abych se v něm cítila dobře. Pletu zase cestou do práce a z práce, zase to trvá nekonečně dlouho, ale už se těším až ho budu nosit a rovnou plánuji další verzi svetříku. Méně obepínající postavu a z jednobarevné příze nebo s jemnými proužky. Kdybyste měli typ na kvalitní merino přízi síly fingering sem s ní.
Tenhle zkušební vzorek ukazuje, že i já se podlehla trendu mohérových přípletů. K Limě od Dropsu jsem přikoupila klubíčka Kid-Silk ve stejné barvě a chystám se plést jednoduchý copánkový svetr
Dornie sweater od
Rebeccy Clow. Toužím po copánkovém svetru, ale cítím , že momentálně nemám kapacitu na žádný složitý vzor. Proto Dornie. Je plný copánků, ale jsou to copánky jednoho druhu. Pletu především v MHD a potřebuji něco snadného, co nevyžaduje příliš velké soustředění. Už na zkušebním vzorku jsem si vyzkoušela, že si budu muset hlídat, abych pokaždé nabrala obě dvě příze a že mi bude dělat problém počítání řad mezi přetáčením copánků.
Ať vám pletení (či cokoliv jiného) dělá radost! Eva
