14.1.21

Ušanky na Fleru a akce

 Na Fleru už jsou všechny háčkované ušanky, které mám skladem. Připravila jsem i množstevní slevu na dvě ušanky, která platí na Fleru i při objednání přes email (evulekotule zavináč seznam.cz). Při objednání přes email jsou ceny nižší o provizi pro Fler

Na požádání lze k ušankám dodatečně přidělat šňůrky na zavázání pod bradou.

Na zakázku neháčkuji, vzhledem k mé snaze doháčkovat všechna klubíčka to prostě není možné.

11.1.21

Ušanky na modelech

Dnes po obědě svítilo sluníčko a tak mne napadlo, spojit zdravotní procházku na hřiště s focením ušanek v exteriéru. Fotky se díky ostrému zimnímu sluníčku nevyvedly úplně podle mých představ, ale každé z dětí má aspoň jednu hezkou fotku kromě několika střelených. 



Tahle s ksichtíkem se Jáíkovi vysloveně líbí, z čehož mám vážně radost.

 

Ten okamžik, kdy se Jó krásně přirozené zasmála, a Jů zrovna schválně zaškodila rukou strčenou před objektiv. Škoda, no.


Lesní plody. 




Pomalu je dnes nastrkám na Fler. Ceny vůbec neodpovídají práci, která s nimi je, ale potřebuji čepičky poslat dál a uvolnit místo ve skříni. 

EDIT: Přidala jsem fotku zezadu, aby bylo vidět, jaký je tam šev. Vidět tedy moc není, ale není úplně rovný. Naštěstí se to v tom melíru ztratí.

6.1.21

Jedna ušanka za druhou aneb dokud nedojdou klubíčka

Před Vánoci jsem měla na objednávku uháčkovat jednu duhovou ušanku. Uháčkovala jsem rovnou tři - každou trochu jinou. Potom přišla Jó s tím, že nutně potřebuje jednu růžovofialovou pruhovanou. Nakonec jsem se rozhodla, že si všechna vhodná klubíčka vezmu sebou chalupu a pokusím se uháčkovat a podšít jednu ušanku denně. Kupodivu se mi to povedlo, ale bohužel stále mi nějaká klubíčka zbývají. 


Ušanky háčkuji z dvou přízí zároveň - Merina a Geishy od Vlnapu. Geisha dává ušankám krásnou mohérovou auru. Návod na uháčkování najdete zde a návod na podšití zase tady.


Začala jsem klasickými duhovkami.

 

Pak jsem přešla duhovkám, kde jsem si hrála s melírovaným přechod mezi jednotlivými barvami. 



Detail melírovaného přechodu. To je taková zábava, tohle střídání barev.



Jedna příšerkovská podle té, co jsem háčkovala pro Jů.


Detail podšití. 


První kupička. Postupně se všechny objeví na Fleru.

3.1.21

Osušky s kapucou

Osušky s kapuckou z bambusového froté ze Šijemdětem. Ušito zhruba podle návodu od Bundilky. Všechny okraje jsou obšity na overlocku, díly jsem sešívala cik-cakem.

Na tři osušky jsem koupila 220 cm látky šíře 170 cm. Vyšlo to úplně akorát na dvě osušky 70x150 cm a jednu 70x140 cm. Kapuce jsou vystřiženy z obdélníků 25x30 cm a olemovány vhodně velkými pruhy látky. Prakticky mi nezbyl žádný použitelný kousíček látky. 

Barvu jsem zvolila tak, aby nám ladila s koupelnou :-)





Detaily odlišující osušky jednotlivých dětí jsou z odstřižků. Žraločí zuby z mojí staré mikiny, dinosauří ostny z černého úpletu a králičí ouška z růžového sametu.


Dinosauří ostny. Na horní fotce je vidět umístění poutka z vnějšku osušky, díky čemuž při zavěšení pěkně vyniknou rozlišující detaily a děti si osušky nepletou. Na poutka jsem použila placatou šňůrku z nějakých kalhot. Je dobré si tyhle pevné šňůrky nechat i po vyřazení oblečení, protože se v galanteriích těžko shání.


Žraločí zuby. Na jednom z nich je vidět, že mikina byla pruhovaná :-)  Na tého fotce je vidět,jak je přišit lem - zuby jsou všity mezi vnější kraj kapucky a lem. Samotný lem je poté přehnut dovnitř kapuce, obšit overlockem a přišit na vnitřní část kapuce cik-cakem. Doufám, že to nebude nějak zlobit, nemám se šitím froté moc velké zkušenosti.


Králičí (nebo možná oslí) ouška. Ouška jsou z růžového bavlněného sametu, ušitá klasicky z dvojité látky a obrácená lícem navrch. Prošitá nikoliv v kraji, ale uprostřed. 


Aby ouška pěkně seděla, oblekla jsem osušku dítěti, našpendlila jsem hotová ouška na vhodné místo. Poté jsem osušku z dítěte zase sundala, prostřihla na daném místě dírku velkou tak akorát na vložení ouška, ouško do ní vložila a sešila dvě vrstvy froté a dvě vrstvy sametu cik-cakem (šev naznačen přerušovanou fialovou čárou). Zatím to drží :-)



Dinosaurovi Jáíkovi nestačí ostny, touží po zubech. Čeká mne tak ještě trocha párání a šití, ale co bych pro děti neudělala, že. 

2.1.21

Vánoce 2020

 

Letos nemáme ani jednu fotku našeho stromečku. Tak jen pár snímků od štědrovečerní večeře. 


Jáík jako první u stolu. S košilí a kravatou, na které urputně trval.




Krevety jako předkrm. To jsme se naučili loni.  A to je konec. Pak jsme se tak soustředili na hodování a rozbalování dárků, že jsme zapomněli fotit.

21.12.20

Dechberoucí nález v kostele v Milevsku

Mého muže už poněkud štve, jak jsem poslední dobou "posedlá" koronavirem. Má pravdu a i mně samotné už to vadí, ale nějak si nemohu pomoct. Takže se lze divit, že dnešní zprávou dne pro mne není ani to, že se zastavili lety z Anglie kvůli nové mutaci koranoviru, ani to, že se Babiš nechá jako jeden z prvních očkovat, ale to že v milevském klášterním kostele objevili vzácnou relikvii, která tam byla ukrytá pravděpodobně 600 let. Jako někoho, kdo se zabývá analýzou barevné vrstvy na malířských dílech, mne tato zpráva mimořádně zaujala. A to až tak, že  jsme po dlouhé době zase jednou sledovali Události, kde byl k našemu zklamání tomuto neuvěřitelné objevu věnován velmi malý prostor.  

Podařilo se mi ale dohledat na youtube půlhodinový pořad, který se objevu detailně věnuje. Lze očekávat, že od zítřka se oni badatelé, jeskyňáři, fyzici, dendrochronologové a jiní odborníci začnou objevovat i v jiných médiích. A já se těším až si je poslechnu v Show Jana Krause, u Lucie Výborné, v Hovorech X, ale dnes jen Badatelé

15.12.20

Muzeum lichožroutů ve Ville Pellé

Tři dny předtím než se vše zase neprodyšně uzavře. Výstava ilustrátorky Galiny Miklínové ve Ville Pellé stojí za návštěvu a děti bude bavit. Možná si neprohlédnou obrázky, tak jako si je neprohlédly ty naše, ale užijí si všechno ostatní. Vánoční atmosféru, kreslení nebo omalovávání, hledání lichožroutů, čtení a prohlížení knih, drobné vtipné detaily ...












Nakonec jsme podpořili kavárnu v suterénu, která po určité pauze zase funguje. Obsluha byla velmi milá, kromě nás v kavárně nikdo nebyl a po tak dlouhé době bez návštěv pohostinských zařízení to byl moc příjemný zážitek.

Krásný předvánoční čas i v této zvláštní době!

30.11.20

Poslední předvánoční várka nosítek

Už jsem žádná nosítka šít nechtěla, ale všechna růžová holčicí se vyprodala a v mém nejmilejším obchodě s látkami se objevila ta nejkrásnější kytičkovaná látka, které prostě nešlo odolat.


Na skladě je tedy osm nových ryze holčicích nosítek v různých barevných kombinacích. Snadno tak lze vybrat dvě ladící nosítka pro sestřičky, sestřenice nebo kamarádky. 

Poslední objednávky, které mají šanci přijít ještě do Vánoc, beru v úterý 15.12. Osobní odběr u nás doma na Praze 6 je po předběžné domluvě možný až do 23.12. 

Kdo rád šije, může si nosítko ušít podle mého letitého návodu. A kdo ještě nemá adventní kalendář může za dvě hodinky ušít tenhle jednoduchý podle návodu zde.

29.11.20

Nevydařený výlet aneb questing poprvé


Každý víkend se snažíme alespoň jednou vyrazit za Prahu do lesů. Děti to nemají rády. První polovina výletu je tím většinou dost poznamenaná, pak už si zvyknou a spokojeně šlapou, povídají si a výlet si užívají. Problém je v tom, že v nás dospělých ten negativní pocit zůstává ještě dlouho poté. Tentokrát se to ve mně nějak nahromadilo, asi i v důsledku celého týdne, kdy byly výjimečně doma všechny tři děti. Takže u nás první adventní neděle stála za prd. 



Tento týden snad bude líp, dvě děti ze tří jdou do ústavů a já se do toho svého snad dostanu tento týden i dvakrát, což tady už dlouho nebylo. Pro své psychické zdraví to ale opravdu potřebuji, osobní kontakt s dospělými lidmi, byť často jen minutový, mi velmi chybí. Dětem také prospěje, když budou mezi vrstevníky. 


Zase Křivoklátsko, tam se nám s mužem moc líbí. Tentokrát vesnice Broumy. Měla jsem naplánovaný desetikilometrový okruh mezi skalami, ale všimli jsme si na nástěnce, že zde začíná trasa tzv. "questingu", česky hledačky. Nikdy předtím jsem o tomhle neslyšela, ale všechny nás to zaujalo. Ze schránky jsme si vzali papír s úkoly a dali se do toho. Prvních pár úkolů jsme splnili hned na místě, na další otázky jsme postupně odpovídali cestou. Okruh byl dlouhý asi 9 km, pro nás tak akorát. 






Questing neboli hledačka je něco jako táborová pokladovka. Jdete nějakou předem danou trasou, na určitých místech odpovídáte na otázky z papíru a výsledkem je tajné heslo, které řeknete na místě, kde trasa končí a měli byste získat poklad. Více informací najdete zde
V této hledačce bohužel jedna otázka obsahovala hned tři chyby (došky x šindele, kraj obce x střed obce, Jan x Josef), což rodinnou atmosféru je víc znepříjemnilo, ale nakonec jsme rodný dům obrozence Josefa Leopolda Zvonaře našli. 


Z našich dětí hra nejvíce zaujalo devítiletou Jó. Starší Jů už má podobné věci na háku, Jáík raději ořezává klacky a buší jimi do stromů až padá jinovatka. 


Trasa nás zavedla na kopec Velíz. Zvláštní energie místa byla ještě více podtržena všude přítomnou. 


Zpět v Broumách. Design té nástěnky mne bere za srdce.

Znáte questing? 
Taky se Vám rodinné výlety občas nevydaří? 
Už Vám to dodržování opatření taky leze na mozek?

Krásný nový týden!