Líbánky v Římě VIII - okolo Říma

Ze všech těch skvělých dnů byl tenhle ten nejlepší. Půjčili jsme si Vespu a vyrazili k moři.

U moře kafe, croissant a krátká procházka. 

Pak podél pobřeží směrem na jih. Oběd v prázdné restauraci.

Pak zase zpět do vnitrozemí směrem ke kopcům, sopkám, jezerům.

Jezero Nemi.

Kostel v městečku Arricia.

Najeli jsme 170 km po děravých italských silnicích. Ke konci mě bolel zadek tak, že jsem sotva seděla, ale ta svoboda pohybu na motorce (měli jsme silnější a větší Vespu 300) stála za to. A opravdu všechny cesty vedou do Říma, přesněji na Fórum Romanun - my jsme prostě jeli, jeli a jeli pořád po jedné silnici a najednou jsme byli doma u Kolosea. Natočila jsem i nějaká kraťoučká videa.

Líbánky v Římě VII - lidé

Líbánky v Římě V - Forum Romanum

Fascinuje mne schopnost vestavět křesťanský kostel do pohanského chrámu. 

Líbánky v Římě III - kávový obřad

Tak jako Japonci mají svůj čajový, Italové mají ten kávový.  Rychlý, temný a na tři srky.

Výbornou kávu si dáte prakticky kdekoliv. Nemusíte hledat žádný hipsterský podnik nebo nóbl kavárnu. Tohle byl poměrně retro podnik. Káva byla skvělá.

Ceny jsou všude prakticky stejné - espresso za 0.9, cappuccino za 1.2 eura. I na střeše svatopetrské baziliky. Podmínkou je zůstat na baru a nesedat si ke stolu (ale někde to mají trochu jinak).

Objednáte si a číšník si nachystá na bar podšálky a na ně položí kávové lžičky. Potom připraví potřebné množství káviček.

Espresso na povzbuzení, cappuccino jako svačina.

Často je k dispozici i pečivo typu croissant, kus za euro.

Líbánky v Římě II

Naše první zkušenost s bydlením přes Airbnb byla skvělá. Nejvíc jsme ocenili lokaci bytečku (byt se tomu opravdu říkat nedalo)  kousek od Kolosea v klidné ulici s okny do vnitrobloku, což se rovnalo osmi hodinám ničím nerušeného spánku každou noc. 

V domě se mi moc líbila výmalba stěn. Žádná "olejomaba" jak je zvykem u nás, ale příjemná šmouhatá rezavá, na která se jistě nějaká ten špinavý flek nebo škrábanec ztratí, ale člověk se toho neštítí dotknout.

Snad jediná fotka z bytečku. Nic nám zásadně nechybělo, ani nepřebývalo. 

PS: Jen těm, co jedou na opravdové líbánky, bych to nemohla doporučit. Postel totiž hrozně vrzala ;-)

Líbánky v Římě I

Téměř celý minulý týden jsme strávili v Římě. Jen my dva. Taková svatební cesta po deseti letech od svatby. Děkujeme babičkám, dědečkům a tetě za hlídání. Bylo to skvělé. Budeme z toho žít ještě dlouho.

Postupně sem se budu vkládat fotky, hlavně pro sebe, protože ráda vzpomínám. Sama nemám cestopisné články a knihy moc ráda, většinou jen proletím fotky a text moc nečtu (ale jsou výjimky). Až se za sebe stydím, ale prostě to tak mám.

Nejradši mám články o tvoření, kvůli kterým tento blog vznikl, ale poslední dobou moc tvořit nestíhám. Do Říma jsem si vezla háčkování a dostala jsem se k němu snad jen jednou ve frontě na lístky do Kolosea.



Co dobře snáším, jsou krátké příspěvky s pár fotkami a krátkými komentáři. Pokusím se toho držet, vybrat jen ty nejlepší fotky, přidat nějaký vtipný, výstižný nebo užitečný komentář. První foto a komentář následuje :-)



Jeden z mnoha asijských párů, které se nechávaly fotit fotografem na klasických turistických místech.

Přeji krásný třetí májový týden a příště něco u ubytování.